Genetické vady u koček

Pod pojmem genetické vady rozumíme dědičné nežádoucí odchylky od standardního fenotypu ( vnějšího vzhledu), které buď snižují životaschopnost jedince nebo omezují konkurenceschopnost mezi příslušníky vlastního druhu.

Jiné odchylky u standardních plemenných zvířat snižují jejich hodnocení, resp. omezují až vylučují jejich použití v chovu.
Chovatelskou specifikou je trvalá snaha po šlechtění a dalším udržení tvarových a barevných odchylek od standardu, novinek, často podmíněných pouze módností. Skutečnost je, že hranice mezi “normálním”,”abnormálním” a “patologickým” je často nezřetelná a že lze každou vzniklou genetickou odchylku označit za chovný cíl. Náleží sem například bezsrstost (cíleně upevněná u plemene sfynx), rexovitost (kudrnatost) srsti, různobarevnost očí, bezocasost a další. Je otázkou etiky šlechtitelů a chovatelů, aby nově vytvářené tělesné tvary nepřinášely takto vyšlechtěným jedincům omezení přirozených tělesných funkcí a tím i fyzické nebo psychické strádání.
Letální genetické vady jsou podmíněny geny, které způsobují neschopnost organizmu vykonávat určité, životně důležité úkony.Vedou ke smrti jedince, často již během nitroděložního života. Tak je to např. s dominantní alelou pro bezocasost u plemene manx (M). V homozygotní formě MM hynou embrya již v děloze matky a proto se “ čistokrevní” bezocasí manxi MM vůbec nevyskytují.
Genetické vady se nejčastěji projevují jako morfologické (tvarové) odchylky, mohou však být i funkční , např. porfyrie - porucha látkové přeměny. Dědičně podmíněné mohou být i některé odchylky od typického chování.

Geneticky podmíněné choroby a defekty jsou např.:

- achondroplazie - zkrácení končetin (jezevčíkovité nohy)
- ataxie - porucha koordinace pohybů
- trofie sítnice oka
- bezsrstost (mimo plemenného znaku)
- ektrosyndaktilie - srůst prstů, příp. dalších kostí končetin
- hemofilie - porucha srážlivosti krve
- hluchota - často ve vazbě na bílou barvu
- hydrocefalie - vodnatelnost hlavy
- kryptorchizmus - zadržení jednoho nebo obou varlat před sestupem do šourku
- kýla
- pahýlovitý nebo chybějící ocas
- poly a oligodaktilie - nadpočetný nebo snížený počet prstů
- porfyrie - porucha látkové výměny
- trpasličí růst
- rozštěp pysku a patra
- zálomek na ocase
- zdvojené ucho

Choroby a defekty, u nichž se rodí disposice k nim, jsou např.:

- achalazie esofagu - porucha motorické činnosti jícnu
- neplodnost
- nystagmus - chvění očí
- osteogenesis imperfekta - porucha tvorby kostí
- předkus a nepravidelné utváření čelisti
- šilhavost
- tvorba močových kamenů
- zánět dělohy
- dysplazie (vadné utváření) kyčelních nebo loketních kloubů)
- amyloidoza - porucha metabolizmu

U všech těchto chorob a defektů je třeba vždy pečlivě zvážit, zda postižený jedinec může bez větší fyzické či psychické újmy dále žít (např. hluchota, zálomek na ocase, neplodnost) nebo zda je vhodnější euthanasie (např. rozštěpy, těžké defekty konfigurace čelistí). Tato zvířata jsou nevhodná pro další chov s výjimkou těch případů, kdy určitá dědičná odchylka, byť v jistém smyslu defektní, je součástí požadavku standardu a jedince nijak netraumatizuje (manx, bobtail).

Vylučování defektních zvířat z chovu, aby se zabránilo rození a utrpení dalších jedinců, je jedním z prvořadých úkolů chovatelských organizací.

MVDr. Květa Mahelková

Zdroj: http://www.ifauna.cz/kocky/clanky/r/detail/449/geneticke-vady-u-kocek/

HCM u koček - program PawPeds

Hypertrofická kardiomyopatie, neboli HCM, je nejčastěji diagnostikované srdeční onemocnění

koček. Toto onemocnění je charakterizováno regionálním či difuzním ztluštěním myokardu (svalové tkáně srdce) a je diagnostikováno u koček mladých (4 měsíce) až starých (16 let). Ačkoliv veškeré příčiny kočičí formy HCM dosud nebyly odhaleny, důsledným výzkumem u plemen mainská mývalí kočka a ragdoll je usuzováno na genetické aspekty onemocnění a tedy dědičnost HCM. Výzkum ukazuje, že HCM je dědičné autosomálně dominantní onemocnění s neúplnou penetrací a s variabilním projevem např. u mainských mývalích koček. To znamená, že gen se neprojeví vždy a že se jeho projev různí v závislosti na tom, jak brzy se choroba objeví. Odhaduje se, že 10 - 15 % mainských mývalích koček má HCM.

HCM je nazýváno progresivní chorobou, což znamená, že se vyvíjí postupně během let, a je velmi obtížné s ní bojovat v porovnání s jinými chorobami.

Švédský Maine Coon Cat Club vypracoval zdravotní program, který radí chovatelům v pečlivé selekci jejich chovných zvířat, aby byl v budoucnu minimalizován počet postižených koček.

V současné době je screening zaměřen na tato plemena:

Mainská mývalí
Birma
Sibiřská
Sphynx
Ragdoll
Norská lesní kočka
Britská krátkosrstá
Perská
Bengálská
Siamská

https://www.dropbox.com/s/lybif8rfqj72i4c/Fruhaub_20131107_Cardiac-_small_0050.AVI?dl=0

Na video odkazu výše je zobrazené extrémní zvětšení levé předsíně a tzv. spontánní echo kontrasty - tak vznikají tromby a je to finální fáze onemocnění.

Doporučení dle programu PawPeds

První vyšetření by mělo být provedeno ve věku 1 rok, před tím, než je kočka použita v chovném programu. Další vyšetření jsou doporučitelná každoročně až do věku 3 let. Poté se vyšetření doporučuje ve věku 5 let. U koček, kde je vyšetření ekvivokální (podezřelý výsledek - v tzv. šedé zóně) nebo mají příbuzné, u kterých bylo diagnostikováno HCM, lze doporučit vyšetření i v pozdějším věku.

Výsledky vyšetření
Normální srdce: kočka se statusem normální srdce na základě vyšetření a bez blízkých příbuzných, kteří by byli diagnostikováni s HCM, může být použita v chovu s ohledem na HCM.

Diagnostikovaná s HCM: kočky diagnostikované s HCM jakéhokoliv stupně by neměly být použity v chovu.

Kočka s ekvivokálním výsledkem (podezřelá): podezřelá znamená, že během vyšetření bylo na srdci nalezeno něco, co není "normální", ale v době vyšetření není známo, zdali se jedná o HCM. Tato anomálie může být způsobena dalšími příčinami, jako je vysoký krevní tlak, hypertyreóza atd. Kočka může mít abnormální parametry měření (v tzv. šedé zóně), kdy nelze jednoznačně určit, zdali se jedná o HCM či nikoliv.

U koček, které mají podezřelý výsledek vyšetření, by se mělo postupovat následovně:

Podezřelá, mladší než 2 roky: pokud je kočka v době vyšetření mladší než 2 roky, není doporučeno použití této kočky v chovu. Místo toho by mělo být provedeno další vyšetření poté, co kočka dosáhne věk 2 let.

Podezřelá, 2 - 3 roky: pokud je kočka ve věku 2 - 3 roky, když je prováděno vyšetření, chov by měl být plánován, jen pokud je to absolutně nezbytné, pokud kočka neměla žádné potomstvo dříve. Druhý partner by měl mít samozřejmě normální srdce a neměl by mít žádné blízké příbuzné, kteří byli diagnostikováni s HCM. Tato koťata by neměla být použita v chovném programu s časovým omezením. Tento zákaz nepoužít koťata pro chov může být vzat zpět, pokud rodič s vysokým stupněm rizika má normální srdce nebo je stále podezřelý v dalším testu ve věku 3 roky.

Podezřelá, starší jak 3 roky: pokud kočka byla starší jak 3 roky, když bylo prováděno vyšetření, kočka může být použita v chovném programu, ale musí být pářena pouze s takovou, která má normální srdce a která nemá žádné blízké příbuzné diagnostikované s HCM.

Vzdělání a kvalifikace lékaře

Vzhledem k potřebným znalostem a zkušenostem v oblasti kardiologie a echokardiografie nemůže vyšetření na HCM v programu PawPeds provádět každý. V této oblasti je tento program jedinečný a zaručuje, že veterinář, který provedl vyšetření je specialistou.

Veterinární lékař akceptovaný do programu PawPeds musí mít adekvátní teoretické a praktické znalosti v oblasti veterinární kardiologie. Toto vzdělání je dosaženo složením ECVIM zkoušek (European College of Veterinary Internal Medicine), případně absolvováním programu ESAVS (European School for Advanced Veterinary Studies). Každý dále musí absolvovat trénink s již akceptovaným veterinárním lékařem v programu a absolvovat screening HCM pod jeho vedením.

Vyšetření koček musí být prováděno pouze pomocí kvalitního ultrazvuku a kardiologické sondy, která zhotoví snímky v odpovídající kvalitě. Všechny snímky z vyšetření musejí být uloženy.

Cíle programu PawPeds a screeningu HCM
Prognóza u koček s HCM je různá a vzhledem k tomu, že se jedná o progresivní onemocnění, závisí
na čase diagnostiky. Jedno je však společné, srdce vzhledem k alteraci svojí funkce přestává fungovat a dříve nebo později selhává. Vzhledem k velkému výskytu HCM u koček a náročné kvalifikaci na odborné posouzení, je program PawPeds zcela jedinečným projektem, který pomáhá zlepšit zdraví vašich chovů a celkově zdraví celé populace chovů koček.

Příkladem jsou například data z Dánska u chovu plemene psů Kavalír (tento program již dlouhodobě funguje), kdy byla úmrtnost psů o 69 % nižší, pokud byli rodiče štěňat ve screeningovém programu.

Pokud chceme dosáhnout zlepšení zdraví našich koček a podílet se na ozdravení chovů od této zákeřné nemoci, je potřeba kvalitních screeningových programů, které budou prováděny pouze kvalifikovanými lékaři s potřebným vzděláním.

Zpracoval a obrázky i video poskytnul:
MVDr. Michal Fiedler - www.veterinaslany.cz
ESVC member,
PawPeds spec.
ESAVS att.

MVDr. Michal Fiedler
V roce 2014 se MVDr. Michal Fiedler stal prvním PawPeds specialistou kardiologem z ČR. Tento světový program se zabývá screeningem srdce koček a bojem proti především hypertofické kardiomyopatii (HCM).

Více o testování zde.

Podmínky pro přijetí veterinárního lékaře jsou zde.

Tyto podmínky jsou pro chovatele zárukou, že vyšetření je provedeno pouze odborníkem, který prokázal teoretické a praktické znalosti v oblasti kardiologie.

Zde je k nahlédnutí seznam akceptovaných veterinárních kardiologů z celého světa.


Co znamenají zkratky používané k popisu echokardiografického vyšetření?

IVSd (interventricular septum diameter in diastole) - šířka mezikomorové přepážky při diastole (fáze roztažení)

LVDd (left ventricular diameter in diastole) - šířka levé komory při diastole

PWd nebo LVWd (posterior wall diameter in diastole, left venticular wall in diastole) - šířka stěny levé komory při diastole

IVSs (interventricular septum diameter in systole) - šířka mezikomorové přepážky při systole (fáze smrštění)

LVDs (left ventricular diameter in systole) - šířka levé komory při systole

PWs nebo LVWs (left ventricular diameter in systole) - šířka stěny levé komory při systole

EF (ejection fraction) - znamená více méně kolik krve je vytlačeno z levé komory v době smrštění (systoly)

FS (fractional shortening) - tzv. stažitelnost srdce, zjednodušeně znamená více měně sílu smrštění srdce

Ao (Aorta) - šířka aorty, tj. hlavní tepny

LA (left atrium) - šířka levé předsíně

LA/Ao - podíl levé předsíně k aortě (maximálně se připouští kolem 1,5 - 1,6), počítá se ze dvakrát měřených hodnot

Více najdete na stránkách www.veterinaslany.cz a www.pawpeds.com.

Zdroj: http://www.modrykocour.cz/rady/zdravi-kocoure/hcm-u-kocek-program-pawpeds

Kočičí terapeut

Bejby Aniston, CZ

Kočky, stejně jako jiná člověku blízká zvířata, jsou naším odrazem. Pokud si myslíte, že jste v
pohodě a u vás doma je klid, ale vaše kočka se chová přes míru agresivně nebo naopak bázlivě, asi nebudete mít tak úplně pravdu.

Kočka léčí fyzicky

Kočky dokáží člověku pomoci jak fyzicky, tak psychicky. Reálně od nás odčerpávají toxickou negativní energii, která se projevuje běžnými denními bolístkami, nebo posléze nemocí. Ačkoli jsou kočky dosti nezávislá stvoření, pomáhají „svým lidem“ doslova do konce. Odčerpávají energii, dokud si majitel neuvědomí, že by měl léčit hlavně sebe, kočka si pak s minimální pomocí poradí sama. Nikdy se vám nestalo, že si vám kočka lehla k bolící hlavě a ta jako zázrakem po chvíli bolet přestala?

Partnerský poradce - kočka

Kočka je však hlavně vztahovým odborníkem. Odhalí navenek skrytou agresi, problémy s otevřeností a intimitou skrývající se za alergií na kočky a jiné. Nejen, že je odhalí, ona je také projeví, ať už fyziky, nebo svým chováním. Za většinou problémů zvířat se totiž skrývají problémy jejich majitelů. Kočka nás pozoruje. Z řeči těla, intonace a intenzity hlasu pozná, jací jsme a jestli jí jsme příznivě nakloněni. Kočka nedělá naschvály. Kočka jen vyjadřuje svoje potřeby po „kočičím“, nebo až k absurdnosti ukazuje některé rysy našeho vlastního chování. Podobně jako naše děti. Prostě nám názorně předvede, buď jak se chováme my, nebo jak se chová někdo k nám a na nás potom je si s tím poradit.

„Nadpřirozené“ schopnosti koček

Kočkám, obzvláště černým, byla už od pradávna přisuzována nadpřirozená moc a byly zobrazovány jako průvodkyně čarodějnic, nebo dokonce jako božstva. Je nesporné, že kočky mají několikanásobně zbystřené smysly, které zdědily po divokých předcích. Což je zcela přirozené. Těžit z toho může i člověk. Kočka totiž ve své podstatě pro „svého člověka“ chce jen to nejlepší, nebo minimálně rovnovážný stav. Takže ho může varovat před přírodními nebo jinými katastrofami i vztahovými omyly. Pomoc kočky však nemusí být vždy tak dramatická. Stačí pozorovat kočku, která místa v bytě nebo domě nejraději obývá. Kočky totiž vyhledávají místa se zářením škodlivým pro lidský organismus. Proto není vhodné dát si na takové místo postel nebo oblíbené křeslo.

Autor článku: Michaela Matějková

Zdroj: http://www.miciny.cz/clanky/o-kockach-51/kocici-terapeut-13880/

Fotoarchiv Sphynx Cattery Mutiny,CZ

Desatero rad, jak zacházet s kočičí toaletou

Pořídili jste si domů kočičího mazlíčka a přemýšlíte co udělat pro jeho maximální spokojenost? Zde se dočtete rady, jak správně zacházet s kočičí toaletou. 

1. Udržujte záchůdek čistý

Kočky jsou velice čistotná stvoření, proto je důležité čistit záchůdek minimálně 2x denně. Některé kočky vyžadují úklid záchůdku po každém vyprázdnění nebo pokud jej navštíví jiná kočka.

2. Dobře zvažte umístění záchůdku

Umístěte jej na snadno dostupné klidné místo, kde kočky budou mít soukromí. Berte dále na zřetel, že kočky obvykle nerady vykonávají potřebu na místě, kde se zároveň krmí.

3. Mějte raději více záchůdků na různých místech

Pro spokojenost Vaší kočky uděláte maximum, pořídíte-li záchůdků více. Tím, že je pak rozmístíte na různá místa, zvýšíte jejich atraktivnost.

4. Mějte samostatný záchůdek pro každou kočku

Chováte-li doma více koček, řiďte se pravidlem: jeden záchůdek na kočku a jeden navíc. Pokud tedy máte dvě kočky, měli byste mít záchůdky tři.

5. Pořiďte otevřený záchůdek

Některým kočkám mohou vadit záchůdky s víkem, cítí se v něm stísněně a raději jdou vykonat potřebu jinam. Dalším problémem uzavřených záchůdku je horší větratelnost. Zápach může kočku odrazovat, navíc u otevřených záchůdků máte daleko lépe pod kontrolou jeho čistotu.

6. Nepoužívejte deodoranty na odstranění zápachu

Řada koček na ně reaguje odmítavě a vybere si jiná místa na vykonání své potřeby.

7. Pořiďte kočičím seniorům nádobu s mělkým dnem

Kočičí senioři často trpí artrózou končetin a vylézt na vysoké víko pro ně může být velmi bolestivé, někdy dokonce do té míry, že začnou vyhledávat jiná místa pro svou potřebu.

8. Vyměňte starý záchůdek za nový

Po delším používání může být záchůdek i při sebelepším vyčištění cítit.

 9. Na nové stelivo přecházejte postupně

Přechod na jiné stelivo bude pro kočky jednodušší, pokud jej ze začátku poprášíte stelivem původním.

10. Konzultujte problém s veterinářem

Je-li problém závažnější, pak je vhodné poradit se s veterinářem, protože na vině mohou být i zdravotní problémy. Využít můžete naší internetové poradny nebo v akutnějších případech se raději osobně poraďte s Vaším veterinářem.

Zdroj: http://www.steliva.cz/kocici-zivot/desatero-rad-jak-spravne-zachazet-s-kocici-toaletou/

FotoArchiv Sphynx Cattery Mutiny,CZ

Jak vypadá svět očima koček? Podívejte se

Jak vnímají svět kolem sebe kočkovité šelmy?

Takovou otázku si položil mladý americký umělec Nikolaj Lamm, který po konzultaci s několika odborníky vytvořil pomocí Photoshopu fotografie, které simulují svět, tak jak jej vidí kočky.

Nikolaj Lamm se na svém blogu zaměřil na rozdíly mezi tím, jak vidí svět kočky a lidé. Za použití Photoshopu vytvořil jedinečné fotografie. Kočka má širší zorné pole než člověk, ale periferní vidění má rozmazané po obou stranách, napsal deník Le Figaro.

Kočka je noční lovec, vidí nejlépe v šeru a nedokáže rozpoznat červenou od zelené. Oči kočky nemají dost citlivé, aby rozeznaly barvu. Výhodu oproti člověku ale mají - dokážou vnímat více pohybujících se objektů najednou. Právě tato vlastnost v kombinaci s rychlostí dělá z kočky skvělého lovce.

Zdroj: http://relax.lidovky.cz/jak-vypada-svet-ocima-kocek-podivejte-se-f0v-/zajimavosti.aspx?c=A131023_104530_ln-zajimavosti_ape

Kočka a jaké vybrat stelivo?

Jak jistě víte, kočičí toaleta se plní stelivem. Těchto většinou ekologických drtí se prodává velké

množství druhů. Lepší je vyzkoušet víc značek a zjistit, jaká bude vaší kočičce vyhovovat nejvíc.

Toaleta se plní do výše alespoň 5 cm. Jestliže použijete hrudkující stelivo, pak se hrudky a trus odstraňují pomocí lopatky. Tímto způsobem zůstane toaleta použitelná zhruba týden (samozřejmě je nutné podestýlku dosypávat). Po této době celý obsah toalety vysypejte, vypláchněte ji čistícím a dezinfekčním prostředkem, dobře vypláchněte vodou a po uschnutí znovu naplňte stelivem. Na trhu jsou k dostání i různá steliva s přídavkem vůně, ovšem ty nemusejí vyhovovat každé kočce. Než koupíte podestýlky větší množství, raději vyzkoušejte jeden pytel.

Jaké značky můžete vyzkoušet?

Cat's best universal

Víceúčelová podestýlka z dřevěných pelet pro kočky je použitelní i pro drobné hlodavce. Jedná se o
čistě přírodní produkt, který pohlcuje zápach a zároveň má vysokou absorbční schopnost. Kompletně podléhá rozkladu. Podestýlka je vhodná pro kompostování, nehrudkuje, je bezprašná.


Cat's Best Öko Plus

Hrudkující a biologicky odbouratelná podestýlka pro kočky, králíčky a malé hlodavce. Hygienicky čistá, měkká a příjemná pro tlapky. Je vyrobena z přírodních rostlinných vláken. Díky tomu je možné likvidovat použité stelivo u v toaletě, podobně jako toaletní papír. Výrobek je až 3x úspornější než běžná podestýlka, neboť tekutiny jsou vázány v kapilárním systému přírodních rostlinných vláken mnohem efektivněji. Stelivo může zůstat v toaletě bez nepříjemného zápachu déle, díky efektivní absorbci pachu. Tím se redukují materiálové náklady a pracnost při čištění a naplňování toalety na minimum.


Catsan

Podestýlka pohlcuje zápach ještě předtím, než vznikne. Horní plocha zrnek s jemnými póry nasává
tekutiny velice rychle a důkladně a stará se tak o příjemně suchou toaletu. Navíc nabízí dodatečnou minerální ochranu pro maximální pohlcení nepříjemných zápachů. Takto zůstane kočičí toaleta dlouho hygienicky čistá a to se citlivým kočkám líbí. Podestýlka je složena z přírodního vápna a jemného křemitého písku. To dodá kvalitním zrnkům hygienicky čistou barvu.

FRESH'N'EASY perličky

Podestýlka nové generace ve formě perliček absorbuje moč, pohlcuje pach, zpomaluje množení bakterií. Podestýlka je lehká, nepráší a je tak vhodná i pro alergiky. Vlhkost a pach jsou absorbovány během pár sekund - díky malým otvorům na povrchu podestýlky. Vhodná je i pro kočky s citlivými tlapkami.




CatClin

Stelivo s revoluční technologií, které v sobě zadržuje veškerou tekutinu i zápach. Nová technologie:
adsorpce je chemická reakce, při které dochází ke změně fyzikálních vlastností, na rozdíl od absorpce, kterou používají obyčejné kočkolity. CatClin pelety adsorbují moč během několika sekund a zůstávají na dotek suché. Zápach není jen zachycen, ale zcela eliminován. Tento adsorpční proces také ničí bakterie. Tato podestýlka je navíc velmi ekonomická. Pouze jeden 8 litrový pytel vydrží kočce cca dva měsíce. Zrnka mají speciální velikost, tvar a složení, takže stelivo neulpívá na srsti kočky a není vynášeno z nádoby.

Green cat

Velmi lehké hrudkující stelivo s jedinečnou absorpční schopností. Bezprašná, pórovitá zrnka jsou ze 100% rostlinných surovin. Stelivo vyniká skvělou absorpční schopností a pohlcením zápachu. Díky 100% rostlinným surovinám a moderní technologii zpracování vykazuje toto ekologické hrudkující stelivo až o dvě třetiny nižší hmotnost než běžná hrudkující steliva, a proto s ním můžete snadněji manipulovat, zároveň je ohleduplnější k životnímu prostředí.






Cat\'s Best Nature Gold 


Stelivo je ideální pro dlouhosrsté kočky (např. perské), protože jeho granulky neulpívají na srsti. Je
100% biologicky odbouratelné. Hrudky jako odpad mohou být zlikvidovány v toaletě.






Cancat

Jedná se o velmi jemné hrudkující stelivo. Cancat zpracuje moč i zápach do pevných hrudek a chomáčů. Výsledné hrudky jsou malé a ploché, tím brání přilepení na podlahu a WC. Cancat je vysoce savý, přírodní produkt vyrobený z přírodního jílu (bentonit).








Všechna tato steliva a další můžete objednávat na www.krmeni.cz

Zdroj: http://www.moje-kocka.cz/pece-a-vychova/jake-vybrat-stelivo--698.html

Fotoarchiv Sphynx Cattery Mutiny,CZ

Sexuální chování koček

Koťata dosahují pohlavní zralosti kolem šesti až deseti měsíců života. Náznaky sexuálního chování se

Tyrell Mutiny In Heaven alias Mutinek

však mohou projevovat již dříve. Doba, od kdy jsou kočky i kocouři schopni se rozmnožovat, je individuální. Je to dáno plemenem, hierarchií ve smečce, prostředím chovu i samotným zvířetem. Nejvhodnější k chovu je použití kočky starší jak jeden rok. Projevy sexuálního chování jsou v některých případech dosti výrazné a majitel to v tomto období nebude mít jednoduché.

U kocourů se toto chování projevuje zejména značkováním území velice páchnoucí močí. Zde je to též rozdílné u jednotlivců, jelikož jsou i nepáchnoucí a čistotní kocouři. Když si kocour značí své teritorium, dává tím najevo, že je k dispozici a zároveň tím varuje ostatní kocoury před vstupem do jeho území. Kocour je schopen ke krytí téměř kdykoli, v kteroukoliv roční i denní dobu. Proto je nutné zvážit, jestli jeho aktivita bude využita nebo bude jen znepříjemňovat jak život majiteli, tak i sousedům. Kocourům nezáleží na rase, vzhledu, příbuzenském vztahu či zdravotnímu stavu, jediné co ho může odradit od kočky je to, že mu bude nesympatická. Svou milostnou náladu naznačuje naříkáním nebo neklidným pobíháním okolo ní. Některé kocoury lze chovat společně bez větších problémů, ale jeden z kocourů se nepáří, pokud je v blízkosti ten druhý, více dominantní.

Kočka po dosažení pohlavní zralosti je poprvé v říji. Říje se u ní projevuje zprvu zvýšenou mazlivostí a přítulností, prohýbá se a nastavuje zadeček. Poté si začíná lehat, převalovat, a pokud se dotkneme nebo škrábeme-li ji nad kořenem zadečku, prohne se a začne přešlapovat. Někdy se kočka stává i nečistotnou, jelikož může i po troškách močit. Kočky v říji nekrvácí jako feny. Projevy říje jsou většinou výrazné, ale opět i zde záleží na individuálním temperamentu kočky. Někdy běhá neúnavně po pokoji či naříkavě vříská, což připomíná dětský pláč. U volně žijících koček, které si musí obstarávat potravu samy, se říje objevuje přibližně dvakrát do roka. U koček, které mají zajištěnou potravu a žijí v bytě, se říje projevuje častěji. Jestliže kočka není kryta, říje se neustále vrací. Pouze v době říje může být kočka oplodněna a nejvhodnějším dnem je třetí.

K záležitosti rozmnožování zvířete se stavte vždy zodpovědně. Musíte uvážit to, jestli na chov máte dostatek času, peněz a místa pro budoucí koťata. Koťátka jsou sice krásná, ale musíte si uvědomovat, že se jich může narodit několik a určitě si je všechny nemůžete nechat doma. Dát je do útulku či někde pohozená, to není řešení a je to proti lidské morálce. Vždy se přeci musíte postarat o všechny potomky své kočky i kocoura.

Jestliže nehodláte zakládat vrh, je nejlepší domácího mazlíčka nechat vykastrovat. Je to bezbolestný a bezpečný zákrok, který dokáže zabránit nekontrolovatelnému množení, jehož výsledkem jsou nechtěná koťata.

Autorka: Monika Zelinková

Zdroj: http://www.miciny.cz/clanky/chovani-kocek-55/sexualni-chovani-kocek-3597/ 
Fotoarchiv Sphynx Cattery Mutiny,CZ

Kočka není vždycky kočka, aneb Co to vlastně kočka je?

Zdá se vám nadpis nějak zmatený? Jsme přece na kočičím webu, takže kočka je zkrátka kočka! …

Xena Gold Sphynx alias Dáda

Anebo že by to tak úplně jasné nebylo…? Nahlédneme-li do Slovníku spisovného jazyka českého, dozvíme se, že kočka je rodu ženského a kromě informací o správném skloňování tohoto slova tu nalezneme i jeho další významy. Pojďme si tedy, milí kočkomilové, rozšířit vědomostní obzory o věci, kterým kočky propůjčily své jméno.

Slovník spisovného jazyka českého popisuje význam slova kočka na prvním místě jako „malá kočkovitá šelma, chovaná v domácnostech, na venkově zvláště pro hubení myší.“ Hezky je to napsáno, ale pro nás to není až tak nic nového. Dále se tu dočteme i o tom, že se v tomto případě jedná o kočku domácí, která může být šedivá, černá a tříbarevná (Hm, a kde jsou kočky bílé, mourovaté, rezaté, želvovinové a dvoubarevné). Čtěme dál: „Kočka mňouká, přede, plíží se, číhá na myš a chytá ptáky.“ Tak já z toho zatím moc moudrá nejsem. Kočka toho přece dělá tolik, že by to vystačilo na celou knihu! Patrně tyto informace musíme brát tak, že jsou určeny především pro někoho, kdo kočku v životě neviděl (pro Eskymáky?). Další definice v uvedeném Slovníku popisuje kočku jako malou nebo středně velkou šelmu s hustým kožichem. (Šelma s hustým kožichem? To může být třeba i mýval, kuna nebo liška.) Kočky dělíme na kočky divoké a kočky domácí, avšak pojmem kočka lze obecně označit všechny samice kočkovitých šelem (např. lvice, rysice, tygřice) a v nejširším pojetí můžeme kočku chápat jako každou kočkovitou šelmu bez ohledu na pohlaví. Tímto je zoologickému pojetí kočky učiněno zadost a podívejme se tedy, co se pod tímto označením může skrývat dále.

To je ale kočka!
Především muže asi napadne pojem kočka ve spojení s hezkou dívkou či ženou. Řekneme-li o ženě, že je to kočka, máme na mysli, že je to zkrátka baba, kus, roštěnka, krasavice, šťabajzna, sexy diva, … no prostě pěkná ženská. Označení kočka tu v této souvislosti zcela jasně odkazuje na půvab a ladnost oněch čtyřnohých šelem s hustým kožichem, co číhají na myši a chytají ptáky.

Kočičky a kocouři
Řada z vás si asi vzpomene na kočičky, které na jaře nalezneme na větvičkách vrby jívy a jež patří k neodmyslitelným symbolům Velikonoc. Tyto částečně rozvinuté pupeny – květy, lidově zvané právě kočičky, skutečně na dotek jemný kočičí kožíšek připomínají.  Pokud později tyto kočičky rozkvetou, hovoříme o nich jako o kocourech.

Pokud má kočka devět ocasů, jedná se o tzv. kočku devítiocasou a v tomto případě se jedná o bič používaný v minulosti u britského Královského námořnictva a v Armádě spojeného království k vykonávání těžších tělesných trestů.

Upozorní-li vás někdo, že ta a ta paní má kolem krku pěknou kočku, vězte, že dotyčný má na mysli kožešinový límec, který pravděpodobně s kočkou kromě svého jména nemá společného vůbec nic.

S kočkami se však můžeme setkat i na rašeliništích a blatech, kde bychom spíše očekávali psa baskervillského. Jedná se o velké trsy trávy ostřice, které se naježené číhající kočce mohou podobat.

Kočičí hlavy nejsou vždycky tak příjemné
U řidičů a cyklistů jsou nepopulární kočičí hlavy. Každý asi ví, že se jedná o nerovnoměrnou kamennou dlažbu, která při jízdě způsobuje drncání, špatně se po ní chodí v podpatkách i tlačí kočárek, avšak i přesto všechno má svůj nenahraditelný půvab a kouzlo. S jistou dávkou fantazie tyto dlažební kameny skutečně tvar kočičí hlavy připomínají.

Jaroslav Hašek použil ve svém nesmrtelném Švejkovi slovo kočka i ve spojitosti s kocovinou: „Polní kurát byl stižen dokonalou kočkou a naprostou depresí.“ Pro elektrotechniky kočka znamená transformátor a pro zedníky pojízdný vozík jeřábu se zvedacím ústrojím. Nenapadla mě však žádná asociace, proč se tyto pojmy odvozují právě od koček. Třeba to napadne vás.

autor článku: Iva Musilová

Zdroj:http://www.miciny.cz/clanky/ostatni-clanky-50/kocka-neni-vzdycky-kocka-aneb-co-to-vlastne-kocka-je-13615/

Fotoarchiv Sphynx Cattery Mutiny,CZ

Změna krmiva pro kočky a jak na to

My všichni, co máme doma kočku či kočky, se dříve či později ocitneme před oním problémem,

kterým je změna krmiva. „Změnit či nezměnit?“ ptáme se a hledíme s obavami na kočku, co ta tomu řekne.

Proč měnit kočce krmivo
Důvody k tomu mohou být různé. Může to vyžadovat zdravotní stav kočky (např. je potřeba nasadit dietu). Nebo prostě máme jen pocit, že dosud používané krmivo už jaksi nevyhovuje, a to nové, které jsme objevili, bude jistě mnohem lepší.

A pak přijde ta chvíle. Nasypeme granule do misky a čekáme, co na to kočka. Kočka přijde, nedůvěřivě novou potravu očichá, a pak se na nás podívá: „Co to má znamenat?“

„To jsou nové granule,“ řekneme. „To snad nemyslíte vážně?“ řekne kočka svým pohledem a důstojně odkráčí od misky, aniž by se v ní čehokoliv dotkla.

Ano, tuto situaci jistě už mnozí z nás zažili, a možná ne jednou.

Zvyk je železná košile. A u koček to platí ne dvojnásob, ale přinejmenším trojnásob. Znamená to, že bychom neměli brát kočkám jejich oblíbenou značku?

Změna krmiva pro kočky musí být postupná
Krmivo samozřejmě kočce změnit můžeme a někdy ovšem taky musíme, např. ze zdravotních důvodů, jak již bylo naznačeno. Nemá samozřejmě smysl měnit krmivo samoúčelně. Ale když už k tomu přece jen musí dojít, je potřeba postupovat nanejvýš obezřetně, abychom kočku přesvědčili, že pro ni chceme opravdu to nejlepší.

Nasypat nové krmivo do misky a tu dát s nevinným úsměvem před kočku, je přesně to, co se zcela jistě mine se zamýšleným účinkem.

Změna musí postupná, minimální doba je osm dní. Ale raději dopřejme kočce a jejímu trávicímu traktu na seznámení s novým krmivem těch dní aspoň deset, v tomto případě opravdu není kam spěchat.

Jak začít se změnou kočičího krmiva
Kočka je ovšem, jak známo, tvor velmi rafinovaný a tak musíme být rafinovaní i my. Začneme tím, že do jejího původního krmiva přimícháme nepatrné množství krmiva nového. Jeho podíl pak postupně během následujících dní zvyšujeme, až nové krmivo zcela nahradí to předchozí.

Zjistili jste, že tato dobrá rada nefunguje? Tak to musíte zkusit ještě trochu jinak.


Jestli kočku zvykáte na nové konzervy, zkuste nové krmivo v konzervě ohřát na její tělesnou teplotu a staré neohřívat. Kočky zpravidla dají přednost teplejší konzervě.

Pokud měníte granule, zkuste kočku krmit přímo z ruky a tvařte se, že je to největší pochoutka na světě.

Možná je vaše kočka velmi vybíravá
Ale ani pak se nedržte hesla, že hlad je nejlepší kuchař, protože smyslem přechodu na nové krmivo není nechat kočku vyhladovět. Místo toho použijte zbraň, které neodolá ani ta nejzatvrzelejší kočka.

Kočky milují ryby. Když přimícháte do nového krmiva dostatečné množství nějakého rybího oleje, třeba ze sardinek, (jen dejte pozor, aby nebyl ostře kořeněný), pak se nenajde kočka, která by takovou misku odbyla lhostejným pohledem.

Je kočka s novým krmivem spokojená?
Určitě, ano. Takže už jen zbývá sledovat, jestli nové krmivo kočce opravdu takříkajíc sedlo. Pokud ano, tak nebude mít ani průjem, ani alergickou reakci, či v delším časovém horizontu problémy se srstí.

Pokud se však přesto v souvislosti s novým krmivem problémy objeví, pak je nutné navštívit veterináře, aby vám poradil, jaké krmivo bude pro kočku vhodnější.

 Autor: Karel Trčálek
Zdroj: http://www.miciny.cz/clanky/vyziva-a-krmeni-kocek-49/zmena-krmiva-pro-kocky-a-jak-na-to-12839/
FotoArchiv Sphynx Cattery Mutiny,CZ

Jak zbavit kočku strachu ze samoty

Ještě donedávna byl tento problém popisován pouze u psů. Ukázalo se však, že i kočky mohou trpět

Draco Atton Moravia alias Sir Mumislávek
Xena Gold Sphynx alias Dáda von Prágl

nervozitou z pocitu samoty. Svůj neklid pak řeší například nežádoucím chováním v bytě, ničením zařízení, špatnými hygienickými návyky, hlasitým mňoukáním apod. Nejsnazší a většinou nejzaručenější radou je pořídit si kočky hned od začátku dvě, případně k jedné dospělé později přibrat kotě (dospělá kočka snadněji přijme kotě než jinou dospělou kočku, kterou by mohla vnímat jako konkurenci).

Kromě dalších nesporných výhod budete mít zaručeno, že zvířátka se spolu sama zabaví a nebude jim činit žádný větší problém, když se ocitnou v bytě sama sobě napospas. Pak si dokonce můžete dovolit odjet s klidem na celý víkend pryč - stačí nachystat více potravy a vody, přidat jeden či dva záchodky navíc, a určitě nemusíte mít výčitky, že kočky zanecháváte o samotě. Pro větší klid duše můžete požádat sousedy či známé, aby se během víkendu u vás zastavili a chlupaté "sirotky" zkontrolovali, vyčistili jim záchodky a vyměnili vodu v miskách, případně si s nimi i chvíli pohráli. Po vašem návratu v neděli večer ale pravděpodobně svoje mazlíčky najdete ospale se šourající a mžourající za dveřmi - kočky totiž většinu času o samotě prospí a rozhodně po nás, lidech, nijak zvlášť neteskní. Jestli z jakéhokoli důvodu myšlenku na druhou kočku striktně odmítáte, nezbude, než jedináčkovi přes den vymezit prostor, kde nemá příliš šancí k demolování. Ideální je například prostorná koupelna nebo chodba. Kočka musí mít k dispozici vše potřebné, tedy vodu, jídlo, záchodek, hračky, pelíšky a škrabadlo.

Pokud vaši kočku trápí fakt, že ji na noc nepouštíte za vámi do ložnice, škrábe na dveře a volá vás, musíte být především důslední. Jste-li přesvědčeni, že o kočičí společnost v ložnici opravdu nestojíte, nikdy ji do ložnice nepouštějte. Jakmile uděláte jedinou výjimku, kočka nepochopí, proč ji druhý den vykazujete ven a bude se o to víc domáhat vpuštění. Včera to přeci zabralo! Před spaním si s kočkou intenzivně hrajte, snažte se ji unavit, pak jí ve zbytku bytu ponechte dostatek hraček k samostatnému zabavení, ideálně pak kočičí kamarádku, se kterou se vyřádí a nebude se tolik soustředit na dění za dveřmi ložnice. Pokud to ve vašem bytě lze provést, zavřete kočku v místnosti, která nesousedí s dveřmi ložnice. Opět je potřeba zajistit dostatek podnětů ke hraní, samozřejmě jídlo, vodu, záchodek a škrabadlo.

Na závěr nezbývá než zopakovat, že na samotu je jistě nejlepším lékem kamarád - druhá kočka. Není-li to z nějakého důvodu možné, je potřeba kočičce zajistit takové prostředí, ve kterém bude relativně spokojená a věnovat se jí hojně v čase, kdy jste doma. Pokud zvířátko něco z nervozity a nejistoty provede, nikdy je nesmíte trestat - kočka jedná instinktivně, nechápala by vaši zlobu, a ta by se zcela minula účinkem.

Autorka: Lenka Pazderková

Zdroj: http://www.miciny.cz/clanky/kocici-hry-a-vychova-48/jak-zbavit-kocku-strachu-ze-samoty-2111/

Fotoarchiv Sphynx Cattery Mutiny,CZ

Rozumíte své kočce?

Kočky mě provázení téměř celým životem. Již v dětství jsem přinesla domů každé zatoulané nebo

Draco Atton Moravia alias Sir Mumislávek

nabízené kotě. Vždy to byly jen kočky domácí, jejichž počet doma se pohyboval dle náhodné situace, někdy dosáhl i výše šesti kusů. I když jsem si vždy přála chovat nějakou ušlechtilou kočku, dodnes zůstalo u chovu koček domácích. Současný stav naší „smečky" dosáhl čísla čtyři. Jsou to kočky různých věkových skupin, od desetiletého seniora po roční kočičku. Všechny kočky mají stejnou krev - jedná se o babičku, dceru a její dvě děti. Když přemýšlím nad jejich povahami, můžu říci, že každá z nich je obrázkem určité povahy. Zdá se, že jim celkem rozumím, vím co od nich čekat nebo jakou mají momentálně náladu. Ale výjimka potvrzuje pravidlo a jelikož je kočka tvor velmi osobitý, mnohdy mě překvapí.

Tak jako lidé mají různé povahy, i kočky se vyznačují typickými povahami - cholerické, přátelské, bojácné, odvážné, temperamentní nebo flegmatické a mnoho dalších. A od druhu této povahy se potom odvíjí naše chování k domácímu mazlíčkovi. Samozřejmě určité znaky, mimika či gestikulace, kdy vyjadřují ať už pohodu a spokojenost nebo strach, jsou u všech koček stejné. Rovněž i hlasové projevy u koček, jimiž vyjadřují své nálady nebo potřeby, jsou stejné. Pokud jsme těsně spjatí se svým miláčkem, poznáme dle těchto projevů jeho potřeby nebo nálady a porozumíme jim.


Naše nejstarší kočka je typ cholerika. Je velmi náladová a již ráno nám dává najevo svou dobrou či zlou náladu. Její zježená srst, celkově napnuté a křečovité pohyby a hlasové projevy v podobě vrčení a někdy slabého vřeštění nebo prskání nám dávají jasně najevo - nech mě na pokoji. To dává najevo i ostatním kočkách a psovi a ti se dle toho také chovají. V takovém případě je lépe nechat kočku v klidu a ničím ji "neobtěžovat". Pokud „nemá tento svůj den", člověk nad jejím kamarádstvím jen žasne, dokonce se otírá i o psa, olizuje ostatní kočky a zapojuje se do jejich her. Od nás potom loudí pohlazení otíráním se o nohy a nakláněním hlavičky. Cholerické kočky jsou nevypočitatelné, bohužel tuto povahu musíme respektovat.


Její dcera, tříletá kočka, je vzor typické živitelky smečky - stará se, má velmi klidnou a přátelskou povahu. Dohlíží nad pořádkem ve smečce a „udržuje dobré vztahy" i s naším psem. V případě, že by se pes ošklivě podíval na ostatní, je schopna ho napadnout. Musím ovšem podotknout, že pes je v tom vždy nevinně, to jen dvě mladší kočky ho chtějí zapojit do svých her. Tyto klidné, přátelské povahy jsou velmi vhodné zvláště pro děti nebo staré lidi.


A pak je tu náš dvouletý kocour (syn a vnuk). I když má své jméno, někdy mu pobaveně říkáme „frajer". Rád se předvádí a je rád středem zájmu. Je asi také nejvíce rozmazlený a u ostatních členek smečky má sjednaný respekt „pána". Je částečně flegmatik a částečně i temperamentní, vyžaduje volnost a dostatek pohybu. Kočky se mu snaží zavděčit přenecháním své plné misky, kterou velmi rád přijme. Většinou se vyhýbá konfliktům s ostatními kočkami, pokud mezi ostatními kočkami dojde ke konfliktu, raději zmizí. Svoji radost a přátelství nám projevuje tím, že se rád lísá, spokojeně přede a má rád naši společnost. K předení kočky je nutno říct, že kočka přede nejen, když je spokojená, ale i když má bolesti, v některých případech i při umírání.


Naše nejmladší kočka - benjamínek se s tímto pojmenováním plně ztotožňuje. Je přítulná, přátelská, odvážná a temperamentní. Většinou je spokojená, což dokazují její vzpřímené uši, uvolněné vousky. Pokud je rozčilená, sklopí uši dozadu, napřímí hmatové vousy dopředu a pohyby jsou strnulé. Když se chystá k útoku, natáhne všechny končetiny, zježí srst, že je jednou tak velká, vztyčí ocas a hřbet nahrbí. Velmi ráda si hraje a snaží se do hry zapojit ostatní kočky. Když se jí to podaří, je na ní vidět, že má radost - vztyčí hlavu a ocas. V opačném případě odchází zklamaně pryč.

Obecně lze říci, že povaha kočky se liší také dle plemene kočky a dle jejího stáří. Pokud chceme porozumět své kočce, všímáme si především jejího chování, postavení těla - uší, ocasu, její srsti, jejích hlasových projevů. Pokud si nejsme jisti "momentálním rozpoložením" našeho miláčka, jednoduše se podíváme na jeho tlamičku a zjistíme, zda se "usmívá" nebo ne.

 Autorka: Iveta Hrušková

Zdroj: http://www.miciny.cz/clanky/chovani-kocek-55/rozumite-sve-kocce--2137/

Foto archiv Sphynx Cattery Mutiny,CZ

28 znamení, že vás má vaše kočka v hrsti

Kočky mají zvláštní moc, že dokážou z lidí udělat úplně nemožné nekňuby, kteří je navíc nekonečně
adorují. Vždyť s tím podmaňováním lidského plémě začaly už ve starém Egyptě. A vydrželo jim to doteď. Čtěte, jak poznáte, že s váma vaše micina totálně oře

• ŽÁRLÍTE, KDYŽ VYLEZE NA KLÍN NĚKOMU JINÉMU. 
• SCHOVÁVÁTE SI KOČIČÍ FOUSKY, KTERÉ NACHÁZÍTE PO BYTĚ. PROTOŽE JSOU PŘECE TAK ROZTOMILÉ.
• STŘÍHÁTE DRÁPKY, ČISTÍTE ZOUBKY, VYČESÁVÁTE. TO VŠECHNO PRAVIDELNĚ CO DVA DNY.
• KOČIČÍ VĚŽ, PROLÉZAČKY A HRAČKY ZABÍRAJÍ NADPOLOVIČNÍ ČÁST VAŠEHO BYTU.
• ČÍČE DÁVÁTE PUSINKY ROVNOU NA ČUMÁČEK. A PEČLIVĚ SI PŘEDTÍM VYČISTÍTE ZUBY, ABYSTE JÍ VONĚLI.
• KOČIČKA PAPÁ Z MALÉHO TALÍŘKU NA STOLE. JE TO PŘECE ROZTOMILÉ.
• NEZAVÍRÁTE SE NA ZÁCHODĚ, PROTOŽE NECHCETE ZAVŘENÝMI DVEŘMI RANIT KOČIČÍ POCITY. 
• KDYŽ JSTE VE ŠKOLE NEBO V PRÁCI, V JEDNOM KUSE MYSLÍTE NA TO, JAK SE MICINA ASI MÁ.
• A PROTO RADŠI ODEVŠUD ODCHÁZÍTE DŘÍV, ABY TAM NEBYLA DLOUHO SAMA.
• VŽDYCKY SPLNÍTE, CO SVOJÍ KOČIČCE SLÍBÍTE.
• O TOM UMŇOUKANÉM ZVÍŘETI POVÍDÁTE NA POTKÁNÍ.
• MLUVÍTE O NĚM ZÁSADNĚ JAKO O „MACEŠCE“ NEBO „TADEÁŠKOVI“, A NE JAKO O „KOČCE“ NEBO „KOCOUROVI“.
• A CO HŮŘ, ŘÍKÁTE O SOBĚ, ŽE JSTE KOČIČÍ MÁMA. NEBO VŮDCE KOČIČÍ SMEČKY, 
• JE V POHODĚ KOČKU OBČAS PROMĚNIT V PURRITO, ALE VY OBLÉKÁTE KOČKY DO ZÁBAVNÝCH OBLEČKŮ A ČEPIČEK. KTERÉ ČASTO ŠIJETE NA MÍRU.
• KDYBY NĚKDO VZAL FOTKY Z VAŠEHO INSTAGRAMU, SESTAVIL BY KVALITNÍ 3D MODEL VAŠÍ KOČKY.
• VAŠE ŽIVOTNÍ POJISTKA JE PSANÁ NA VAŠI ČIČINKU.
• JEJÍ GRANULE STOJÍ VÍC NEŽ VAŠE NÁKUPY V SÁMOŠCE.
  
• PŘESNĚ VÍTE, KDY KOČKA CHODÍ NA BEDNIČKU, A JAKMILE JI SLYŠÍTE ZAŠUSTIT, UŽ SE TAM ŠTELUJETE S LOPATKOU.
• SVOJI KOČKU MÁTE NA PLOŠE POČÍTAČE A MOBILU. A V RÁMEČKU NA ZDI.
• MÁTE HRNEČKY, ZÁCLONY, TRIKA, NÁUŠNICE A POVLEČENÍ S KOČIČKAMA.
• ZE VŠEHO NEJVÍC SE DĚSÍTE TOHO, AŽ PŘIJDE ČAS VZÍT ČÍČU STAŘENKU K ANTOUŠKOVI. OBČAS PŘI TÉ PŘEDSTAVĚ PLÁČETE.
• VYZVÁNĚNÍ NA TELEFONU JE MŇOUKÁNÍ.
• MÁTE ČTYŘI KOČKY. A JE VÁM TO MÁLO. 
• NA KARNEVAL VYRÁŽÍTE JEDINĚ ZA KOČIČKU.
• JAKOUKOLIV KOČIČKU POTKÁTE, PŘEJETE SI, ABY BYLA OPUŠTĚNÁ NEBO ASPOŇ TÝRANÁ, ABYSTE SI JI MOHLI VZÍT DOMŮ.
• KDYŽ MÍCA SPÍ, CHODÍTE PO BYTĚ PO ŠPIČKÁCH. A KDYŽ USNE NA VÁS, NECHÁTE SI RADŠI ZDŘEVĚNĚT NOHY, NEŽ ROZKOŠNOU DŘÍMAJÍCÍ ČIČINKU PROBUDIT

Zdroj: http://cilichili.cz/blog/28-znameni-ze-vas-ma-vase-kocka-v-hrsti/

FotoArchiv Sphynx Cattery Mutiny,CZ

Kanadský Sphynx - Canadian Sphynx

Ten, kdo vidí sphynxe poprvé, je jeho nápadným zjevem a zevnějškem naprosto fascinován. Nebo

pocítí určitý odpor. Střední cesty snad ani není
Svou krásou tyto kočky odpuzují a přitahují zároveň.
Je v nich cosi ze zvrásněných pravěkých plazů a současně i něco absolutně nepozemského, Člověk s bohatou fantazií  při jejich spatření nejprve jen zírá a pak jej napadne – opička, dítě, humanoid! Nebo kočičí mimozemšťan?

Kde se vzal?
Když člověk poprvé slyší o nahé kočce, řekne si, že v dnešní době jsou lidé schopni vymyslet cokoliv. Aztékové by s takovým tvrzením nesouhlasili. Právě Aztékové nahé kočky chovali. A kromě nahých koček i nahé psy. Gen pro bezsrstou z této doby přetrval dodnes i v populaci domácích koček. I dříve se ve vrzích občas objevovaly bezsrsté kočky, le jejich výskyt se nedokumentoval. Nejznámější kočkou ve sphynxí historii se stala domácí kočička Elizabeth z Kanady. V roce 1966 se jí narodil „holý“ kocourek dostal jméno Prune.
Elizabeth byla následně Prunem nakryta a ve vrhu se objevila další tři holá koťátka. S Elizabeth a Prunem jsou spojeny prvopočátky záměrného šlechtění „naháýh“ koček – sohynxů
Genetická základna pro chov nového plemene sphynx byla tehdy velmi malá, a tak začali chovatelé nahá koťátka tzv. překřižovat, Křížily je především s kočkami plemene devon rex. Tak chovatelé získali možnost mít doma společníka, který vypadal tak trochu jako mimozemšťan.

Kočky s ohromující grácií
Sphynx je středně velká svalnatá kočka s dlouhým elegantním ocasem. Má dlouhé a štíhlé tělo. Právě nepřítomnost chlupů ji opticky zeštíhluje. Je to krásné zvíře na vysokých nohách, tělo má svalnaté a sudovité s širokou hrudí. Hlava má tvar protaženého trojúhelníku s prohnutým nosem. Je tedy o něco delší než širší. Brada je mohutná a našpulená. Nos je silný a zakulacený, ne špičatý. Nosní profil má mít mírné prohnutí. Hlavě dominují oči ve tvaru citrónu mohou mít jakoukoliv barvu. Uši jsou velké a široké, daleko od sebe posazené. Ocas je dlouhý a zúžený. Dlouhé a štíhlé končetiny jsou zakončené malými kulatými tlapkami s dlouhými prsty a vyvinutými drápky. Polštářky chodidel jsou zřetelně tlustší než u jiných koček. Přední nohy musí být daleko od sebe a ve stoje tvoří  slabé O.  Napnutá kůže musí být naprosto hladká. Výjimku tvoří vrásky na hlavě a faldíky na nepnuté kůži. Koťátka mají hned po narození slabé, jemné chloupky, které ovšem během dospívání mizí.  Srst je velice jemná a sametová, pokrývá obličej, u uší je delší, kolem nosu a po stranách tlamky je silnější.  U sphynxů všeobecně platí, že čím méně chlupů,  tím lépe. Ve standartu je povoleno ochlupení na čenichu, uších, na ocásku a na tlapkách. Dále je na celém těle povoleno ochlupení připomínající na omak broskev. Jsou povoleny všechny barvy  a barevné kombinace, barva kůže je proto různá a koresponduje s „barvou srsti“  Kvůli tomu, že osrstění  téměř chybí, vypadá barva kočky jinak  než u osrstěných zvířat. Pro nezasvěcené je často obtížné barvu srsti určit.

Opička nebo dítě
„Kdybych poprvé sphynxe viděla v temné uličce v noci, asi bych s křikem utekla.“  To mi řekla kamarádka, když jsem ji ukázala naši první kočičku. Ale jak se říká, zdání klame. Pod vrásčitou kůži se skrývá elegantní, hravý, chytrý, hodný a společenský tvor, který nemá problém se s každým skamarádit. Sphynxové jsou opravdu velmi milí. Někomu mohou připadat přítulní až příliš. Sphynx, to je dítě, opička, pejsek a kočka v jednom.

Bezsrstost je výhodou?
Sphynxí bezsrstost se může zdát i nevýhodou, zejména v chladném prostředí. Sphynxům ale to, že nemají kožich nevadí. Oproti chlupatým kočkám více jedí. Mají mnohem rychlejší metabolismus, který jim pomáhá udržovat tělesnou teplotu, když jim je chladnou najdou si teplé místo. Schovají se pod deku, lehnou si na radiátor nebo využijí teplo monitoru u vašeho PC.
Když je venku teplo rádi se vyhřívají. Stejně jako u člověka je vhodné jejich nechráněnou pokožku při pobytu na sluníčku oštřit opalovacím krémem. I  sphynx se totiž může na sluníčku spálit. U tmavých košek se můřou po slunění objevit pigmentové skvrny. Pokud se rozhodujete mezi sphynxem a jiným plemenem, je důležité zdůraznit ještě jednu výhodu sphynxů – nepouštějí chlupy.

Jak se určuje barva
U chlupatých koček je barva dána barvou chlupů. Ale jak určit barvu u koček bez srsti?  U nich rozhoduje barva kůže. Sphynxové se chovají ve všech barvách.  Kvůli obtíží s určováním barvy se u sphynxů neurčuje stříbrná. Určování je složité i pro mnohé zkušené chovatele. Nejspolehlivějším způsobem, jak správně zjistit barvu kočky, jsou genetické testy.

Sphynx tvor společenský
Jelikož je sphynx tvor společenský neměl by trávit mnoho času sám. Sice se zabaví, ale s kočičím nebo psím kamarádem je mu vždy lépe. Často se stává, že si krátce po pořízení prvního sphynxe díky jeho neuvěřitelné povaze pořídíte dalšího.
Pokud se pro dalšího zvířecího kamaráda nerozhodnete, musíte počítat s tím, že vás sphynx bude doprovázet skoro všude. Pokud pracujete na PC, bude pracovat s vámi – sledovat obrazovku, skákat po klávesnici, případně začně něco „hledat“ na internetu. Ať zdobíte stromeček, pracujete v kuchyni nebo uklízíte, stále u vás bude sphynxí doprovod.
U sphynxů neplatí ani tvrzení, že kočka je závislá na jednom místě, nemá ráda změny a stěhování. Sphynx je bezmezně oddaný svému člověčímu kamarádovi, kterého miluje tak, že se za ním odstěhuje kamkoliv.

Kočka pro alergiky?
Zavádějící mohou být některé informace o tom, že sphynx je kočička pro alergiky. Je to pravda jen zčásti. Bezsrsté kočky jsou vhodné pro lidi, kteří mají alergii na kočičí srst nebo prach. Pro ty, kteří jsou alergičtí na kočičí sliny a proteiny v nich obsažené, nejsou vhodní ani sphynxové.

Nebojte se péče
Pokud vás zajímá, jak náročná je péče o sphynxe, tak se nemáte čeho obávat. I když na první pohled

to tak možná nevypadá, náročné to není.  Jedním velkým rozdílem je potřeba koupele. Jelikož se sphynxúm na kúži vytváří kožní maz, musí se koupat. Četnost se liší, každý sphynx se „špiní“ jinak. Některým kočkám stačí jednou za měsíc, u některých je třeba i jedenkrát týdně. Sphynxúm je nutné častěji čistit uši, které se kvůli absenci chlupů více špiní. Dále je jim třeba zastřihávat a čistit drápky, kterými by se mohli poranit. Strava sphynxů se neliší od jiných plemen koček. Kvůli bezsrstosti  mají rychlejší metabolismus a více snědí. I proto musí být krmení kvalitní. Kočka musí mít neustále přístup ke granulím a čisté vodě.

Jen pro zodpovědné
„Noční můrou“ většiny zodpovědných chovatelů, je dědičné onemocnění srdce HCM . Mezi sphynxy je bohužel tak rozšířené, že je řadí mezi riziková plemena. Jelikož ještě neexistuje genetický test, který by pomihl toto onemocnění odhalit, je třeba sphynxe pravidelně testovat. U chovných zvířat jsou kontroly nutné po celou dobu působení v chovu. Kontrolu by měl provádět zkušený specialista  - kardiolog, který má patřičné přístrojové vybavení a zkušenosti.
Sphynxové mají vyjímanou povahu která se z velké části dědí po rodičích. Při koupi si ale musíte dávat pozor , kde a od koho si sphynxe pořizujete, protože na utváření  kočičí  osobnosti má velký vliv i prostředí ve kterém vyrůstá. Špatná hygiena, nedostatek podnětů, nevhodná strava – to jsou nejčastější problémy koťátek bez PP.  Věnujte prosím dostatek času výběru zodpovědné chovatelské stanice, tím zvýšíte pravděpodobnost, že vaš nový kočičí kamarád bude zdravý.

Sandra Lamichová ( www.sphynx-mutiny.cz)

Dagmar Vostrá ( www.gold-sphynx.cz)
Článek vznikl ve spolupráci s časopisem Naše kočky - časopis pro všechny chovatele a milovníky koček. Jediný svého druhu v České republice a na Slovensku

Kočky námětem kriminálek

"Myslel jsem, že jsem všechno prokoukl," řekl mu Qwilleran, "ale už si tím nejsem zdaleka tak

jistý."Koko to nekomentoval, seskočil na židli u psacího stolu a odtud na stůl. Znehybněl a zadíval se na červenou nádobu. Přikrčený a s ocasem postaveným jako anténa se připlížil blíž, jako by ta keramika bylo něco živého. Opatrně ji očichával s postavenými vousy. Hýbal čumáčkem a cenil zuby. Čichl znovu a pak vydal zvláštní varovný zvuk, začínající tiše a končící ohlušujícím zavřeštěním "Oba se mýlit nemůžeme," řekl Qwilleran. "Všechno, co ten člověk říkal, je lež, a Joy je mrtvá."

Kočka, která viděla rudě

Rozsáhlá řada detektivních románů americké spisovatelky Lilian Jackson Braun se zrodila roku 1966, kdy vyšla první kniha s názvem Kočka, která uměla číst pozpátku. Kromě stejně začínajícího názvu je společným znakem všech těchto napínavých a čtivých příběhů Jim Qwilleran, žurnalista s nosem na zločin, jeho výjimečně nadaný siamský kocourek Koko a o něco později do party přibyvší kráska, siamka Yum Yum. Pravdou je, že Qwilleran by byl bez pomoci svých ušatých pomocníků v pátrání často naprosto bezradný.

Lilian Jackson Braun (nar. 1916) se ke kočičí krimi dostala docela klikatou cestou. Tvrdí, že ani o záhadách, ani o kočkách toho vlastně nikdy moc nevěděla. Vypravěčský talent o sobě ale dal vědět velmi brzy a Lilian se rozepsala o věcech jí dobře známých: táboření skautek, středoškolském baseballu, francouzském dvoru osmnáctého století. Kupodivu však žádná z jejích povídek nekončila šťastně.

Když mladou Lilian matka viděla, jak pláče nad psacím strojem přemožena vlastním smutným příběhem, pobízela ji, aby napsala něco veselého, co ji pro změnu rozesměje. V té době Lilian netušila, jakou inspirací by jí mohly být kočky. Až v dospělosti, s manželem, kariérou a bytem ve vysoké budově s výhledem, se stala majitelkou svého prvního zvířátka. Byl to siamský kocourek Koko (plným jménem Kao K'o Kung), který se stal spřízněnou spisovatelčinou duší a také předzvěstí budoucího úspěchu. Kocourek bohužel ve dvou letech tragicky zahynul pádem z okna a Lilian věděla, že smutek a noční můry zažene, až když se svěří papíru. Výsledkem byla krátká, ale úspěšná povídka s názvem "The Sin of Madame Phloi" (Hřích madam Phloi), která je vyprávěna z pohledu siamské kočky a vyšla v časopise Ellery Queen's Mystery. Odtud byl už jen krůček ke slavné řadě "Kočka, která..." - vydavatel si brzy žádal další "kočičí záhady" ve větším rozsahu a Lilian nebylo třeba příliš pobízet. Inspirací jsou jí v průběhu let další kočky, které s ní sdílejí život, ale tím hlavním impulsem navždy zůstane její milovaný Koko.

U nás tato série vychází v nakladatelství MOBA ve vlastní edici od roku 2003 a do roku 2008 spatřilo světlo světa 24 titulů. Další vydání se připravují, a jelikož je paní Braun stále spisovatelsky aktivní, jistě se můžeme těšit na nové záhady, které pomocí drápků a vousků řeší dvě štíhlé kočky a jejich poněkud méně bystrý otvírač konzerv.

Autorka: Lenka Pazderková

Zdroj: http://www.miciny.cz/clanky/ostatni-clanky-50/kocka-ktera-1919/

Fotoarchiv Sphynx Cattery Mutiny,CZ

Infekční choroby koček Komplex infekční rýmy koček

U lidí je rýma typické sezonní onemocnění. U koček nezávisí na roční době, projevuje se kýcháním,

výtokem z nosu a očí, nechutenstvím, případně zvýšenou teplotou. V mnohých případech se přidružuje i onemocnění horních cest dýchacích a plic. Kočičí rýma je bakteriálního nebo virového původu, nemocná zvířata infekci rozšiřují. Bakteriální infekcí se častěji nakazí kočka od psa nebo člověka než naopak. Podle vnějších projevů nelze často rozlišit, jaký činitel je vyvolávající. Terapie je ve všech případech obdobná. Prevence komplexu infekční kočičí rýmy je vakcinace (herpesviróza, kaliciviróza).

Virová kočičí rhinotracheitis – herpesviróza
Je to akutní infekční onemocnění koček i exotických kočkovitých šelem, které se projevuje kýcháním, rýmou, zánětem spojivek a horečkou. Je působeno kočičím herpesvirem, je rozšířeno po celém světě, postihuje kočky jakéhokoliv stáří, koťata jsou mnohem vnímavější. Není přenosné na člověka ani jiná zvířata. K nakažení dochází kapénkovou infekcí od nemocné kočky.

Po infekci se do několika dní objevuje kýchání, zvýšená teplota až 41 stupňů, výtok z nosu a očí je nejprve vodnatý, pak se mění na hlenovitý až hnisavý. Oči i nos jsou slepeny sekrety, kočka necítí vůni krmiva a ztrácí chuť k jídlu. Kočka, která se nakazí v době březosti, obvykle potratí. Není-li zavčas zahájena účinná terapie, zánět přechází i na průdušnici, paranasální dutiny, na oční rohovce se tvoří vředy. Stav může přejít v chronický zánět dutin a chronickou rýmu, neléčené onemocnění vede i k úhynu kočky.

 Kaliciviróza
I toto virové onemocnění koček je rozšířeno po celém světě a přenáší se pouze mezi kočkami. Postihuje kočky v jakémkoliv věku, koťata jsou citlivější.

Mimo rýmu, zánět spojivek a horečku se objevují také eroze až vřídky na sliznici dutiny ústní, zvláště na jazyku. Komplikací je infekce běžnými bakteriemi a vznik hnisavého zánětu, který může přecházet i na plíce. Onemocnění je provázeno nechutenstvím, rozšiřuje se kapénkovou infekcí z nemocných zvířat. Často je smíšená infekce s herpesvirózou.

Diagnózu je možno stanovit podle klinických příznaků, nelze ale rozlišit původce onemocnění. Momentálně není k dispozici rychlý test pro rozlišení virové a bakteriální infekce. Virologické vyšetření pro rozlišení obou viróz je pro léčbu nepodstatné, protože dosud nejsou známa účinná antivirotika. Důležitější je bakteriologické vyšetření sekretů pro zjištění citlivosti na antibiotika přidružené bakteriální infekce.

Je nutno udržovat nemocnou kočku v hygienickém prostředí s pravidelným větráním a přiměřenou vlhkostí vzduchu, udržovat nosní otvory čisté, průchozí, bez slepených zaschlých sekretů. Krmivo podávat měkké, spíše pastovité, chutné a aromatické. Pokud kočka nepřijímá krmivo, je nutná infuzní terapie, i případná antibiotika je vhodnější podávat injekčně. Čím dříve je léčba zahájena, tím je úspěšnější. Při zanedbání včasné adekvátní léčby a poškození sliznic dýchacích cest může onemocnění přecházet do chronického stavu s trvalou rýmou. Kočky se sníženou imunitou, stresované, ve špatné tělesné kondici a koťata mohou onemocnění i podlehnout.

Prevencí je rutinní vakcinace. Imunní matky přenášejí mateřské protilátky na koťata. Nejen chovné kočky, ale všechny kočky by měly být pravidelně vakcinovány. V součastné době je u nás registrováno 13 kombinovaných vakcín a dvě jen proti herpes– a kaliciviróze. Koťata je možno vakcinovat již od stáří 6 týdnů podle druhu vakcíny a nákazové situace v chovu. Revakcinace se provádí podle návodu výrobce dané vakcíny. Velmi důležitá je po třetím měsíci stáří kotěte, kdy již kotě ztrácí mateřské protilátky a dokáže si vytvořit solidní imunitu. Obvyklá je každoroční revakcinace.

Onemocnění se nejčastěji vyskytuje v hromadných, málo hygienických chovech s nedostatečnou ventilací, s nedostatečným krmením, u často stresovaných nebo jinak oslabených koček. U koček chovaných pouze v domácnosti a pravidelně očkovaných je výskyt pouze sporadický, zato volně chované kočky jsou velmi promořené a udržují infekci v populaci. Je možné přenést infekční kapénky i na rukách a oděvu při kontaktu člověka s nemocnými kočkami.

 Jak předcházet onemocnění?
Udržovat všechny kočky v imunitě správným očkováním, podporovat jejich obranyschopnost vhodným krmením, dopřát jim optimální prostředí s přiměřeným počtem zvířat, bez stresu. Pokud mají kočky venkovní voliéry, je nutno zajistit, aby se do blízkosti nedostaly venkovní bezprizorní kočky a nemohly prskáním přenést infekci. Na výstavách kočky na sebe obvykle z blízkosti neprskají, posuzovatelské stoly jsou stále dezinfikovány. Mimo to je vakcinace proti komplexu kočičí rýmy povinná na všechny společné akce. Lze ji doporučit i pro všechny bytové, polovolně i volně chované kočky. Prevence je vždy méně nákladná než léčba.

 MVDr. Květa Mahelková

Zdroj: http://www.ifauna.cz/kocky/clanky/r/detail/7451/infekcni-choroby-kocek-komplex-infekcni-rymy-kocek/

Foto archiv Sphynx Cattery Mutiny,CZ

Kočka - jednou mazlíček, jindy šelma

Ať kočky čistokrevné, nečistokrevné, pouliční, divoké nebo domácí, všechny mají jednu věc

společnou. Je to nezkrotnost a svobodomyslnost šelmy. Lidé se sice snažili celé věky kočky zušlechťovat, aby bylo co nejvíce variant co se týká typu, barvy, kvality a délky srsti. Nikdy ale neovládli jejich povahu tak, jako se tomu dařilo třeba šlechtěním psů. I proto možná vzniklo přesvědčení, že je kočka falešná a pes věrný. Ten, kdo zastává takový názor, se velice mýlí. Kočka není věrná nebo falešná, je především svoje. A proto jenom ten, kdo měl možnost soužití s kočkou, může pochopit její duši.

Kočka je soběstačná, hravá i přítulná, ale také si velice dobře dokáže vyžádat od svého majitele respekt. Je schopná celé dny běhat venku, ale také vrátit se v přesnou hodinu, aby uvítala s vrněním a lehkým otřením o nohu svého pána, který se vrací domů. Kočku můžete vychovat k čistotnosti, ale nikdy k poslušnosti. Vždy bude záležet na ní, jestli dá přednost vaší společnosti nebo nějaké své zálibě. Je schopná vám každou noc nosit ulovenou myš přede dveře, aby vám ukázala, jak si vás váží, dělat vám společnost, pokud jste nemocní a šlapáním vám neúnavně masírovat místo, které nejvíc bolí.

Na druhou stranu jí nedělá problém rázně ukončit vaše společné mazlení a hlazení lehkým kousnutím a úprkem ve chvíli, kdy ji to už prostě přestalo bavit, nebo nepřijde dva dny domů, protože na ni přijdou kočičí „touhy". Její hra nepostrádá rozmanitost, miluje ty nejroztodivnější úkryty v krabicích, igelitových taškách, ve vaně v koupelně, nebo jen tak, když se tváří „neviditelně" a s ostražitostí šelmy na vás číhá za květináčem, když jdete kolem. Rozhodně vám dá najevo, pokud má hlad. Je schopná tak dlouho mňoukat a motat se vám pod nohama při jakékoli činnosti, dokud vás dostatečně neupozorní, že je její miska prázdná.

Vlastnosti šelmy je možné pozorovat i při hře, kdy její postoj a rozšířené zorničky ukazují, že se v tu chvíli změnil váš domácí mazlíček v predátora, který je připraven okamžitě zaútočit na sebemenší pohyb. Dokáže neúnavně hodiny číhat u myší díry, dokud neomylně neodchytí svoji oběť, se kterou si je schopna jen tak pro hru, z našeho pohledu až krutě, různě pohazovat, než se rozhodne ji usmrtit. Nenechte se ale mýlit, že kočky, které nemají volný pohyb, tyto vlastnosti šelmy postrádají. Mají je také, jen si trénují svoje dovednosti na tom, s čím právě přijdou do styku. Spousta z nás, kdo máme kočky doma, má své zkušenosti, jak obratně kočka umí šplhat po záclonách, po dveřích, nábytku, nebo jak bleskurychle „uloví maso", které neobezřetně necháte volně na kuchyňské lince, nebo jak rychle stihne prokousat díru do nákupní tašky tam, kde máte uzeninu. I když není žádný vodomil, umí si poradit i při lovu vašich akvarijních rybek nebo vánočního kapra ve vaně v koupelně.

Samozřejmě co kočka, to osobnost, jedno mají ale všechny společné. Je to nezávislost. Dovedou žít dobře jak s námi, tak vedle nás. I přes to je potřeba si uvědomit, že je to živý tvor, který může díky naší nedbalosti nebo lhostejnosti trpět, nebo se ocitnout bez domova. Proto by měl každý, kdo přijde na to, že není schopen snášet tak svobodomyslného tvora ve své domácnosti, zajistit tomuto zvířátku nový domov a ne ho nechat napospas ulici.

Neboť, jak řekla liška v nádherné knize Malý princ: 
„Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal."

autor článku: Rita Žďárková

Zdroj: http://www.miciny.cz/clanky/ostatni-clanky-50/jednou-mazlicek-jindy-selma-1879/

Fotoarchiv: Sphynx Cattery Mutiny,CZ