28.02.15

Infekční choroby koček Komplex infekční rýmy koček

U lidí je rýma typické sezonní onemocnění. U koček nezávisí na roční době, projevuje se kýcháním,
výtokem z nosu a očí, nechutenstvím, případně zvýšenou teplotou. V mnohých případech se přidružuje i onemocnění horních cest dýchacích a plic. Kočičí rýma je bakteriálního nebo virového původu, nemocná zvířata infekci rozšiřují. Bakteriální infekcí se častěji nakazí kočka od psa nebo člověka než naopak. Podle vnějších projevů nelze často rozlišit, jaký činitel je vyvolávající. Terapie je ve všech případech obdobná. Prevence komplexu infekční kočičí rýmy je vakcinace (herpesviróza, kaliciviróza).

Virová kočičí rhinotracheitis – herpesviróza
Je to akutní infekční onemocnění koček i exotických kočkovitých šelem, které se projevuje kýcháním, rýmou, zánětem spojivek a horečkou. Je působeno kočičím herpesvirem, je rozšířeno po celém světě, postihuje kočky jakéhokoliv stáří, koťata jsou mnohem vnímavější. Není přenosné na člověka ani jiná zvířata. K nakažení dochází kapénkovou infekcí od nemocné kočky.

Po infekci se do několika dní objevuje kýchání, zvýšená teplota až 41 stupňů, výtok z nosu a očí je nejprve vodnatý, pak se mění na hlenovitý až hnisavý. Oči i nos jsou slepeny sekrety, kočka necítí vůni krmiva a ztrácí chuť k jídlu. Kočka, která se nakazí v době březosti, obvykle potratí. Není-li zavčas zahájena účinná terapie, zánět přechází i na průdušnici, paranasální dutiny, na oční rohovce se tvoří vředy. Stav může přejít v chronický zánět dutin a chronickou rýmu, neléčené onemocnění vede i k úhynu kočky.

 Kaliciviróza
I toto virové onemocnění koček je rozšířeno po celém světě a přenáší se pouze mezi kočkami. Postihuje kočky v jakémkoliv věku, koťata jsou citlivější.

Mimo rýmu, zánět spojivek a horečku se objevují také eroze až vřídky na sliznici dutiny ústní, zvláště na jazyku. Komplikací je infekce běžnými bakteriemi a vznik hnisavého zánětu, který může přecházet i na plíce. Onemocnění je provázeno nechutenstvím, rozšiřuje se kapénkovou infekcí z nemocných zvířat. Často je smíšená infekce s herpesvirózou.

Diagnózu je možno stanovit podle klinických příznaků, nelze ale rozlišit původce onemocnění. Momentálně není k dispozici rychlý test pro rozlišení virové a bakteriální infekce. Virologické vyšetření pro rozlišení obou viróz je pro léčbu nepodstatné, protože dosud nejsou známa účinná antivirotika. Důležitější je bakteriologické vyšetření sekretů pro zjištění citlivosti na antibiotika přidružené bakteriální infekce.

Je nutno udržovat nemocnou kočku v hygienickém prostředí s pravidelným větráním a přiměřenou vlhkostí vzduchu, udržovat nosní otvory čisté, průchozí, bez slepených zaschlých sekretů. Krmivo podávat měkké, spíše pastovité, chutné a aromatické. Pokud kočka nepřijímá krmivo, je nutná infuzní terapie, i případná antibiotika je vhodnější podávat injekčně. Čím dříve je léčba zahájena, tím je úspěšnější. Při zanedbání včasné adekvátní léčby a poškození sliznic dýchacích cest může onemocnění přecházet do chronického stavu s trvalou rýmou. Kočky se sníženou imunitou, stresované, ve špatné tělesné kondici a koťata mohou onemocnění i podlehnout.

Prevencí je rutinní vakcinace. Imunní matky přenášejí mateřské protilátky na koťata. Nejen chovné kočky, ale všechny kočky by měly být pravidelně vakcinovány. V součastné době je u nás registrováno 13 kombinovaných vakcín a dvě jen proti herpes– a kaliciviróze. Koťata je možno vakcinovat již od stáří 6 týdnů podle druhu vakcíny a nákazové situace v chovu. Revakcinace se provádí podle návodu výrobce dané vakcíny. Velmi důležitá je po třetím měsíci stáří kotěte, kdy již kotě ztrácí mateřské protilátky a dokáže si vytvořit solidní imunitu. Obvyklá je každoroční revakcinace.

Onemocnění se nejčastěji vyskytuje v hromadných, málo hygienických chovech s nedostatečnou ventilací, s nedostatečným krmením, u často stresovaných nebo jinak oslabených koček. U koček chovaných pouze v domácnosti a pravidelně očkovaných je výskyt pouze sporadický, zato volně chované kočky jsou velmi promořené a udržují infekci v populaci. Je možné přenést infekční kapénky i na rukách a oděvu při kontaktu člověka s nemocnými kočkami.

 Jak předcházet onemocnění?
Udržovat všechny kočky v imunitě správným očkováním, podporovat jejich obranyschopnost vhodným krmením, dopřát jim optimální prostředí s přiměřeným počtem zvířat, bez stresu. Pokud mají kočky venkovní voliéry, je nutno zajistit, aby se do blízkosti nedostaly venkovní bezprizorní kočky a nemohly prskáním přenést infekci. Na výstavách kočky na sebe obvykle z blízkosti neprskají, posuzovatelské stoly jsou stále dezinfikovány. Mimo to je vakcinace proti komplexu kočičí rýmy povinná na všechny společné akce. Lze ji doporučit i pro všechny bytové, polovolně i volně chované kočky. Prevence je vždy méně nákladná než léčba.

 MVDr. Květa Mahelková



Vystavil v Žádné komentáře:

24.02.15

Kočka - jednou mazlíček, jindy šelma

Ať kočky čistokrevné, nečistokrevné, pouliční, divoké nebo domácí, všechny mají jednu věc
společnou. Je to nezkrotnost a svobodomyslnost šelmy. Lidé se sice snažili celé věky kočky zušlechťovat, aby bylo co nejvíce variant co se týká typu, barvy, kvality a délky srsti. Nikdy ale neovládli jejich povahu tak, jako se tomu dařilo třeba šlechtěním psů. I proto možná vzniklo přesvědčení, že je kočka falešná a pes věrný. Ten, kdo zastává takový názor, se velice mýlí. Kočka není věrná nebo falešná, je především svoje. A proto jenom ten, kdo měl možnost soužití s kočkou, může pochopit její duši.

Kočka je soběstačná, hravá i přítulná, ale také si velice dobře dokáže vyžádat od svého majitele respekt. Je schopná celé dny běhat venku, ale také vrátit se v přesnou hodinu, aby uvítala s vrněním a lehkým otřením o nohu svého pána, který se vrací domů. Kočku můžete vychovat k čistotnosti, ale nikdy k poslušnosti. Vždy bude záležet na ní, jestli dá přednost vaší společnosti nebo nějaké své zálibě. Je schopná vám každou noc nosit ulovenou myš přede dveře, aby vám ukázala, jak si vás váží, dělat vám společnost, pokud jste nemocní a šlapáním vám neúnavně masírovat místo, které nejvíc bolí.

Na druhou stranu jí nedělá problém rázně ukončit vaše společné mazlení a hlazení lehkým kousnutím a úprkem ve chvíli, kdy ji to už prostě přestalo bavit, nebo nepřijde dva dny domů, protože na ni přijdou kočičí „touhy". Její hra nepostrádá rozmanitost, miluje ty nejroztodivnější úkryty v krabicích, igelitových taškách, ve vaně v koupelně, nebo jen tak, když se tváří „neviditelně" a s ostražitostí šelmy na vás číhá za květináčem, když jdete kolem. Rozhodně vám dá najevo, pokud má hlad. Je schopná tak dlouho mňoukat a motat se vám pod nohama při jakékoli činnosti, dokud vás dostatečně neupozorní, že je její miska prázdná.

Vlastnosti šelmy je možné pozorovat i při hře, kdy její postoj a rozšířené zorničky ukazují, že se v tu chvíli změnil váš domácí mazlíček v predátora, který je připraven okamžitě zaútočit na sebemenší pohyb. Dokáže neúnavně hodiny číhat u myší díry, dokud neomylně neodchytí svoji oběť, se kterou si je schopna jen tak pro hru, z našeho pohledu až krutě, různě pohazovat, než se rozhodne ji usmrtit. Nenechte se ale mýlit, že kočky, které nemají volný pohyb, tyto vlastnosti šelmy postrádají. Mají je také, jen si trénují svoje dovednosti na tom, s čím právě přijdou do styku. Spousta z nás, kdo máme kočky doma, má své zkušenosti, jak obratně kočka umí šplhat po záclonách, po dveřích, nábytku, nebo jak bleskurychle „uloví maso", které neobezřetně necháte volně na kuchyňské lince, nebo jak rychle stihne prokousat díru do nákupní tašky tam, kde máte uzeninu. I když není žádný vodomil, umí si poradit i při lovu vašich akvarijních rybek nebo vánočního kapra ve vaně v koupelně.

Samozřejmě co kočka, to osobnost, jedno mají ale všechny společné. Je to nezávislost. Dovedou žít dobře jak s námi, tak vedle nás. I přes to je potřeba si uvědomit, že je to živý tvor, který může díky naší nedbalosti nebo lhostejnosti trpět, nebo se ocitnout bez domova. Proto by měl každý, kdo přijde na to, že není schopen snášet tak svobodomyslného tvora ve své domácnosti, zajistit tomuto zvířátku nový domov a ne ho nechat napospas ulici.

Neboť, jak řekla liška v nádherné knize Malý princ: 
„Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal."
autor článku: Rita Žďárková


Vystavil v Žádné komentáře:

20.02.15

Co ještě o kočkách nevíte – gesta a význam zvukové řeči

Nejdůležitější gesta jsou:


– otírání se čenichem, je to důkaz lásky a důvěry,
– ducání hlavou, kočka se dožaduje pozornosti člověka nebo jiné kočky,
– strkání packou, kočka se tímto gestem snaží připomenout, upozorňuje na svoji přítomnost,
– doteky hmatovými vousy, projevuje tím něžnost, má zájem o seznámení,
– očichávání, jedná se opět o seznamovací gesto,
– válení se na zádech, kočka takto dává najevo dobrou náladu, hravost,
– otírání se o nohy, kočka takto zdraví nebo chce o něco požádat (např. o potravu, pamlsek),
– lehce zdvižená packa, znamená varovné gesto,
– olizování, je projevem laskání,
– zívání, kočka takto projevuje nudu, dlouhou chvíli,
– oblizování se, kočka očekává potravu.

Kromě různých gest kočka ovládá také řeč. Co na tom, že pouze kočičí. Základem kočičí řeči je mňoukání. Kočky ale umí také kňučet, vrčet, příst, kňourat, pronikavě vřeštět, prskat i funět. To všechno s rozdílným výrazem a v několika tónových výškách. Slovní zásoba koček obsahuje výraz pro vzrušení, výzvy, signální volání a hovorové tóny. Kočka mňouká hlasitě a zřetelně, ale ne vždy své mňau dopoví až do konce. Jeho tón může být lákavý, vyzývavý, přátelský, nespokojený, naříkavý, vyzývavý, znuděný, vzrušený – s ohledem na danou situaci. Kňučení a vrčení jsou obměnou mňoukání.

Kočka dokáže příst z různých příčin. Koťata předou během kojení a matka se tak dozvídá, že jim je dobře. Ona sama jim něžnými zvuky dává najevo svoji přítomnost. Starší kočky se předením vzájemně oslovují a dávají tak najevo přátelské úmysly. Zvířata, která se znají, se předením vyzývají ke hře. Kočka však také přede, když je nemocná.

Význam jednotlivých zvuků:

 – mňoukání, kočka volá či zdraví známé kočky, podle zvuku mňoukání můžeme rozlišovat náladu kočky,
– kňučení, kňučením si kočka povídá, může tak dávat najevo také nudu či zklamání nebo může jít o snahu něco vyžebrat,
– vrčení, projev mazlení,
– výhružné vrčení, jedná se o výraz nejistoty, strachu, zlosti, pokud tento zvuk kočka vydává, docela určitě zaútočí, je to výstraha,
– pronikavý skřek, kočku něco bolí nebo má velký strach,
– funění, zvuk je vydáván při leknutí, strachu, zlosti,
– prskání, kočka tímto zvukem hrozí, varuje,

– předení, kočka tímto zvukem vyjadřuje vlídnost, spokojenost, radost.

Kočka svému člověku rozumí. Orientuje se podle zvuku slov a polohy hlasu. Aby se člověk naučil své kočce rozumět, musí ji pozorovat, věnovat se jí, nevychovávat ji jako psa, studovat literaturu. Měl by s kočkou komunikovat, mluvit na ni klidným tónem, spojovat verbální komunikaci s gesty, pro jednotlivé činnosti používat stále stejná slova. Pokud budete tato pravidla dodržovat, zjistíte, že kočka reaguje na zavolání jménem, na povel. Naučí se na naše gesta bezpečně reagovat a pak můžeme skutečně tvrdit, že s kočkou dokážeme mluvit.

text: Dana Skopcová, foto: Radka Tesařová



Vystavil v Žádné komentáře:

17.02.15

Bylinky pro zdraví koček

Draco Atton Moravia alias Sir Mumislávek
Pokud patříte mezi ty šťastlivce, kteří mají vlastní zahradu, balkon nebo či snad dostatečně prostorný parapet, možná si pěstujete některé bylinky, které jsou jednak zdravé, a pak také dodávají jídlům naprosto jedinečnou chuť. Víte o tom, že některé bylinky jsou chutné pro kočky? Opravdu! A kromě toho jsou výborné jak pro prevenci, tak pro léčení různých druhů onemocnění.

Šanta kočičí je králem kočičích bylinek. Šanta kočičí je velmi oblíbenou rostlinou u koček na celém světě. Důvod je naprosto jednoduchý – jednoduše dělá kočky šťastnějšími. Je to velmi podobné stavu, který vám navodí třeba dobrý koktejl nebo šálek oblíbeného čaje po náročné práci. Zbaví kočky stresu a nervozity. Navíc pokud se vaše kočka neustále škrábe a zdá se, že ji kůže svědí, koupel z této bylinky je pro ni tím pravým, protože pokožku úžasně zklidní.

Kočičí tymián je možná to pravé pro vaši kočku, pokud ji šanta kočičí nechává chladnou. Ovšem za předpokladu, že vydržíte jeho strašný zápach. Důvodem pro to, že kočky mají tymián při nejmenším stejně rády jako šantu, je to, že k pocitům, které navozuje právě šanta, se navíc přidává pocit spokojenosti. I když bude vaše kočka ráda jíst kočičí tymián, budete samozřejmě chtít další bylinky.

Kozlík lékařský je bylinka dobře známá lidem především pro její relaxační účinky a zajištění kvalitního spánku. Nicméně pro kočky funguje kozlík jako stimulant, díky kterému můžete líné a obézní kočky snadno přimět k cvičení. Při troše kozlíku v pravidelných dávkách vám zajistí zdravé a chlupaté kočky.

Heřmánek v kombinaci s měsíčkem a echinaceou mají úžasné léčebné vlastnosti. Například zmírňují některé kožní problémy jako je svědění. Proberte možnost použití těchto bylinek s vaším veterinářem. Řada z nich navíc připravuje z těchto bylinek tinktury, jejichž použití je pro koupele ideální.

Kořen lékořice je chutný, ale zároveň se dá použít pro uklidnění pocitů svědění u koťátek trpících alergiemi. Pomáhá při endokrinních a zažívacích potížích, dále při potížích s dýcháním a při nachlazení, protože zklidňuje sliznice. Nespornou výhodou kořene lékořice je čištění krve a protizánětlivé působení, takže může být velmi nápomocný pro kočky trpící artritidou.

Kočičí dráp a kořen z pampelišky jsou bylinky obsahující přírodní kortizon. Proto tinktury vyráběné z těchto rostlin mohou pomoci kočkám s pocity svědění, které jsou způsobeny alergií. Pokud máte doma kočku parádnici, zkuste jí občas připravit salát z pampeliškových listů.

Vodilka je bylinka, která se může hodit zejména pro majitele, kteří mají doma kočky dobrodruhy, které se občas vracejí s ránami či trhlinami. Vodilka se dá totiž s úspěchem použít jako přírodní desinfekční prostředek. Navíc ve spojení s jiným fyziologickým roztokem může tato bylinka snížit otok očí způsobený infekcí nebo vzniklý jako alergická reakce.

Před použitím jakékoli bylinky se nezapomeňte poradit s vaším veterinárním doktorem. Pokud máte v okolí zverimex nabízející prodej přírodních produktů, můžete se poradit s personálem tohoto ochodu. Vhodně použité bylinky mohou mít pro Vaši kočku stejně pozitivní účinek, jako pro Vás. Tak ať se Vám pěstování bylinek daří.

autor článku: Petr Zuleger


Vystavil v Žádné komentáře:

14.02.15

Když kočka zvrací

Kočka, stejně jako většina dravců a masožravců, zvrací poměrně často. Musí se nějak zbavit
Tyrell Mutiny In Heaven alias Mutinek
nestravitelných částí. Toto je ten nejjednodušší způsob, jak se jich zbavit. Že kočka začíná zvracet, poznáme poměrně snadno. Je malátná, hodně sliní, někdy leží a natahuje krk. Vydává přitom zvláštní sípavé zvuky. Většinou se takto zbavuje smotků srsti, které spolyká. Je to jev zcela přirozený, protože pokud by se nestravitelných částí takto nezbavila, hrozily by zdravotní problémy. Že se s kočkou něco děje, poznáte podle četnosti zvracení. Zvrací-li opakovaně, je to signál, že něco není v pořádku. Je také nutné obsah zvratků kontrolovat.

Dávivé zvracení u kočky

 Je vážnější než obyčejné zvracení. Způsobuje ho například nesnášenlivost nějaké potravy. Dalšími důvody mohou být alergie, otrava, spolknutí nestravitelného předmětu nebo cizopasníci. Je nutné okamžitě vyhledat veterináře. Mladší kočky se celkem často daří dobře zaléčit, ale starší kočky mohou mít problémy s ledvinami, slinivkou břišní nebo játry.

Kočka může také zvracet při požití mléka. Koťata mléko docela dobře snáší, protože si vytvářejí enzym, který jim umožňuje trávit mléko a mléčné výrobky. Dospělé kočky ale tento enzym nemají a mléko jim způsobuje problémy.

Dalším problémem může být nevhodné podávání léků. To byste měli vždy konzultovat se svým veterinářem. Játra koček totiž některé léky rozkládají velmi pomalu. Ublížit jim tedy může i malé množství léků. Výsledkem mohou být poškozené ledviny.

Pokud kočka zvrací v důsledku spolknutí nevhodného předmětu, nikdy se nepokoušejte jej sami odstranit. Vždy by to měl provádět veterinář. Mohli byste jí velmi ublížit.

Dobře kočku pozorujte

 Pokud má kočka trávící problémy, které se projevují zvracením, dobře sledujte, kdy jí. Může se jednat jen o podávání nevhodné stravy. V tom případě jídlo úplně omezte na 24 hodin a kočce podávejte jen vodu. Pokud zvracení přestane, podejte kočce stravu, na kterou je zvyklá. Omezte se na častější a menší dávky. Přetrvávají-li potíže, obraťte se na veterináře. Dobře mu popište, jak  často kočka zvrací a jak zvratky vypadají. Snáze tak může diagnostikovat nemoc a rychleji zahájit léčbu.

Pokud mají zvratky nějaké zbarvení, hlavně žlutou nebo černou barvu, opět neváhejte s návštěvou veterináře. Může to být signál velmi závažného onemocnění. Zvracení u koček není známkou jen zažívacích potíží. Mohou se tak projevit i další onemocnění, jako je třeba zánět středního ucha, stres a další problémy.

Cesta autem

 Některé kočky cestování autem zrovna dobře nesnášejí. Pak je nutné podávat léky, které zabrání tomu, aby kočka zvracela. Nikdy nepodávejte léky určené lidem. Existují léčiva, která jsou určena speciálně k těmto účelům. Ostatní léky by jí mohly velmi ublížit.

Před plánovanou cestou lze také upravit stravu. Jak, s tím vám opět poradí veterinář.

Svěřte se odborníkovi

 Pokud vaše kočka zvrací a nejste si jisti důvodem, obraťte se na veterináře. Je lepší, když vám potvrdí zcela banální záležitost, než podcenit závažné onemocnění. Nikdy se nesnažte zvracení sami tlumit. Vždy se jedná o signál, že se organismus něčemu brání. Vnímavý majitel většinou nemá problém rozpoznat, zda jeho kočka zvrací, protože prostě musí, nebo má zdravotní problém. Ve všech ostatních případech svěřte vašeho miláčka do rukou odborníků.

autor článku: Lenka Pazderková


Vystavil v Žádné komentáře:

12.02.15

Kočičí smysly

Mezi kočičí smysly patří tak jako u ostatních živých tvorů zrak, sluch, chuť, hmat a čich. Kočka má
smyslové orgány vyvinuty tak, aby byly přizpůsobeny a odpovídaly jejímu stylu a způsobu života a zařazení do přírody vůbec. Je známo, že kočky jsou šelmy a lovci.  V dnešní době se styl života koček velmi změnil, a i když kočky nemusí  bojovat za každodenní přežití, jejich smysly jim zůstaly. Řekněme si tedy něco o kočičích smyslech podrobněji.

Oči kočky

 Zrak je nejlépe vyvinutým smyslem u koček. Má stejnou anatomickou stavbu jako u většiny obratlovců. Kočka, jako noční živočich a lovec, má uzpůsoben zrak k nočnímu vidění. Avšak stejně jako člověk, v naprosté tmě nevidí vůbec nic. Kočka dokáže využít minimálního světla. Zásluhu na této schopnosti mají rozšiřitelné zorničky, které má kočka nejlépe vyvinuty ze všech kočkovitých šelem. Zornička kočičího oka se ve tmě roztáhne, a tím se dostane do oka více světla, v silném světle se naopak stáhne na pouhou štěrbinu. Proto kočka vidí za šera šestkrát lépe než člověk.

Další vymožeností oproti člověku je dokonalejší pohybové vidění. Abychom upoutali pozornost kočky, musíme se jednoznačně hýbat. Kočka dokáže rozpoznat známého člověka až na 100 metrů. Nejostřeji vidí, je-li pozorovaný objekt vzdálen 2 až 6 m.

V zadní části oka má kočka reflexní vrstvu, složenou z odrazových buněk, která způsobuje nám známý efekt „svítících očí". Díky tomuto efektu byly dříve spojovány kočky s ďáblem a čerty, jak to vidíme v mnohých pohádkách.

Dost často se také diskutuje o barevném vidění koček. Dříve se mluvilo pouze o černobílém vidění, dnes se v dostupné literatuře dočítáme o rozlišování barev. Kočky dokáží rozlišit i barvu červenou, zelenou, modrou a žlutou. Tato schopnost pro ně však nemá žádný klíčový význam.

Sluch kočky, chuť, hmat nebo čich kočky. Jak to vlastně funguje? Je sluch kočky lepší než ten lidský? A jak je to s čichem kočky? Cítí kočka lépe než pes?

Sluch kočky

 Sluch je u koček druhým nejlépe vyvinutým smyslem. Má poměrně značný rozsah, kočky dokáží vnímat i vysokofrekvenční tóny. Kočky, stejně jako jiná zvířata, dokáží pohybovat boltci ve směru přicházejícího zvuku. Kočka slyší i zvuky, které jsou pro nás lidi nepostřehnutelné, jim však velmi pomáhají při lovu. Jistě si také každý z nás všiml, že kočka  reaguje na pro nás běžné zvuky - vysavač, hlasitě hrající rádio aj. - nejdříve úprkem. Je však schopna si po krátké době i na tyto zvuky zvyknout. Neplatí to pro všechny kočky.

Kočky se dají vycvičit na určité zvuky - nebo spíše slova - například na své jméno, nebo různé pokyny. Stejně jako u lidí, i u koček se postupem věku snižuje schopnost vmínat vysoké tóny - tedy přestávají slyšet. Nejen vysoký věk, ale
i nemoci mohou být příčiny hluchoty u koček. Je známo, že u bílých koček s modrýma očima může být hluchota zaviněna geny. Toto se projevuje jen v kombinaci bílé srsti a modrých očí. Se ztrátou sluchu se kočky však dobře vyrovnávají.

Jak chutná kočkám

 I když to tak nevypadá, chuť je nejméně vyvinutým smyslem u koček. K prozkoumání potravy ji slouží ze všeho nejvíce čich, proto kočka potravu nejdříve důkladně očichá. S postupem času a zdomácněním kočky a její přeměnou na domácího mazlíčka, dochází i ke změně skladby stravy. Do jídelníčku se dostává i dříve opovrhované a ne příliš pro kočku stravitelné sladké jídlo, které rozhodně není prospěšné jejímu zdraví. Jistě víme, že kočka je velmi mlsná a svou potravu si dokonale vybírá. Její čichové smysly objeví i dokonale schovaný lék v mase, ten z něho obratně „odstraní" a maso sežere.

Za povšimnutí stojí i její „drsný" jazyk, který slouží nejen k olízání potravy, ale i k provedení její osobní hygieny - k očištění její kůže/srsti.

Hmat u koček

 Kočka má v kůži umístěno velké množství hmatových buněk, proto je citlivá na všechny doteky. Na nejjemnější dotyk nebo chvění reaguje každičký chloupek její srsti.

Velmi známá je funkce hmatových vousů. Tyto vousy kočce pomáhají v orientaci ve tmě a identifikují tak všechny překážky.

Jak to cítí kočky

 Čich je pro kočky důležitý v několika oblastech, ať už je to hledání potravy, určení skladby potravy, rozpoznáváním teritoria ostatních koček a s tím související rozmnožování.

Jak už bylo řečeno, čichový smysl je pro kočku velmi důležitý při přijímání potravy, protože kočka potravu nejprve očichá. Z tohoto důvodu se může stát, že při nachlazení kočka odmítá pro ni běžnou potravu. Čichový smysl u koček je posílen tzv. Jakobsonovým orgánem, který umožňuje vnímat pachy jazykem. Tento jev, kdy kočka natáhne krk, pootevře tlamu a „ochutnává" pachy látek, se říká „větření" nebo „flemování".

Kočka zanechává své pachové stopy otíráním o nábytek, rostliny a také o svého majitele. Tím zanechává pro ostatní tvory svou pachovou mapu.

Literatura rovněž uvádí citlivost kočky na lidský pot, kdy z našich výměšků je schopna vnímat naše chování a nálady. Myslím si, že každý chovatel může potvrdit, že jeho nálada má vliv na náladu koček, při nemoci kočka „soucítí" se svým pánem a je velmi milá a přítulná. Je to prostě dokonalá společnice.


 Autorka: Iveta Hrušková





Vystavil v Žádné komentáře:

08.02.15

Proč kočka téměř vždy dopadne na všechny čtyři?

Draco Atton Moravia alias Mumi
Kočka je obdivována z mnoha důvodů, fascinující je především její dokonalost pohybu. Jde vždy o půvabné, úsporné a přesné kroky, ať již se kočka pohybuje pouze líně z pelíšku k misce se žrádlem, nebo je zapojena do lovu či boje. Kočka byla obdařena bystrými smysly jako je čich, zrak a sluch, jimiž hledá a určuje kořist, ale dokonalost pohybu dotváří stavba těla, která umožňuje hbité a přesné pohyby podle okamžité potřeby.

 Kočka je schopna téměř okamžitě přejít z tichého pozorování do pohotového skoku, což dokáží všechny kočkovité šelmy. Příkazy, které vydává mozek kočky tělu, jsou natolik přesné, že i po úrazu, kdy kočka přijde např. nohu, se dokáže velmi dobře adoptovat a i přes pomalejší reakce dosáhne poměrně brzy velmi dobré obratnosti. Vede podobný styl života jako před úrazem. Kočka sice nedokáže dlouhou dobu běžet, ale vyšplhá se do výšky dosahující až šestinásobku její vlastní výšky. Před každým skokem nejprve namíří zrak ve směru skoku, odhadne vzdálenost a směr koriguje ocasem, který má funkci kormidla. Kočka šplhá jak pro zábavu, kdy se snaží dostat na vyvýšeninu, aby mohla pozorovat okolí, tak z důvodu čistě pudového, protože se snaží přežít. Má poměrně mnoho přirozených nepřátel, jen málo z nich ovšem dokáže šplhat s takovou rychlostí a přesností. Slézt dolů se stromu je pro kočku mnohem obtížnější, ztrácí i mnoho ze svého půvabu. Drápy jsou zahnuty obráceně, než by bylo pro sestup třeba, proto kočka často sešplhává pozadu nebo po odhadu vzdálenosti seskakuje. Obvykle dokáže bezpečně odhadnout, z jaké výšky sešplhá. Pokud uvízne na vysokém místě, šplhala v panickém strachu a pomoci zpět na zem jí musí člověk.

 Pružnost páteře spolu s faktem, že kočka nemá klíční kosti, je výhodná zejména v případě ohrožení. Umožňuje kočce skrýt se do malého kouta nebo se protáhnout velmi malým otvorem, pro kočku je pouze rozhodující, zda projde hlava. Fascinující je um kočky srovnat se při volném pádu a dopadnout na všechny čtyři. Umožňuje to rovnovážné ústrojí zvané vestibulární orgán. Je umístěn ve vnitřním uchu a u koček je obzvláště dobře vyvinut. Jde o spojené komůrky a chodby, které jsou naplněny tekutinou a jsou vystlány milióny mikroskopických chloupků, jež mají na konci nervová vlákna, která vedou do mozku. Změna polohy hlavy vyvolá pohyb tekutiny. V jejím proudu se pohybují chloupky s nervovými vlákny, která vysílají do mozku potřebné příkazy. Jakákoli prudká změna polohy hlavy a těla vyvolá reflex, který zapříčiní bleskové vyrovnání pozice těla. Kočka téměř vždy padá rovnoměrně, rovnovážné ústrojí vyšle signály do mozku, ten dá povel krčním svalům otočit hlavu, aby si kočka mohla nalézt pevný bod pro orientaci a dopadnout s vyhrbeným hřbetem, z důvodu tlumení dopadu. Tomu, že kočka dopadne na všechny čtyři, významně napomáhá ocas. Umožňuje vyrovnávání při chůzi po plotě nebo úzkých parapetech či sezení na sloupu. Tato schopnost je u koček vrozena a lze ji pozorovat u koťat již při hrách s matkou.

Veškerý pohyb kočky je vykonáván zhruba 500 ti svaly, které jsou ovládány z centra v mozku. To zpracovává podněty velice rychle a dává možnost kočce reagovat stejně rychle na různorodé situace, ať již jde o lov nebo zabránění pádu. Koťata dosahují této schopnosti mezi pátým a šestým měsícem vývoje, do té doby se učí od matky. Mozek u kočky je poměrně malý, ale vzhledem k velikosti těla je větší než u většiny savců. Část mozku, která koriguje pohyb a rovnováhu je mozeček. Je vcelku velký a dobře vyvinutý, aby dokázal zpracovat náročné pohyby a udržovat rovnováhu. Je tak dobře vyvinut, že kočce umožňuje již nabranou zkušenost uplatnit v nové situaci, nebo četně opakovat určitou činnost, dokud se ji kočka nenaučí. Podmínkou je, že kočka musí sama chtít. Je-li jejím cílem otevřít dveře a ohřát se v teple, bude velmi vytrvalá a způsobů vymyslí nespočet. Ovšem předvádět se pro naše potěšení bude jen velmi nerada.

Kočka je prostě osobnost a je nutné k ní tak přistupovat.

Autorka: Marcela Mrázková




Vystavil v Žádné komentáře:

05.02.15

Kočka zbožňovaná i zatracovaná

Xena Gold Sphynx alias Dáda von Prágl
Kočka patří mezi nejdéle chovaná zvířata. Člověka provází celými tisíciletími. Dočkala se jak uznání a obdivu, tak zatracování a nenávisti. Neexistuje asi jiný tvor na této zemi, který by byl tolik popisovaný ve všech možných kulturách a náboženstvích. 

 Kočky jako bohyně

 Zřejmě se nejvíce o kočce, coby uctívanému zvířeti, hovoří v souvislosti se starým Egyptem.Odtud také kočka domácí nejspíše pochází, ale jistě to nevíme. Jisté ovšem je, že právě tady byla kočka opravdovou bohyní. Kočka byla znázorňována a uctívána v postavě bohyně Bastet, což byla bohyně krásy, plodnosti a mateřství. Střediskem kultu Bastet bylo město Búbastis, jemuž vévodil nádherný chrám.
Některé prameny tvrdí, že kočky byly této bohyni i obětovány a pak slavnostně
pohřbívány v chrámech tomu určených.

V každém případě ale byla kočka v Egyptě nedotknutelným zvířetem a její zabití znamenalo jistou smrt. Kočka byla prostě nedílnou součástí zdejší civilizace. Chovali ji jak bohatí, tak chudí a pokud v některé rodině zemřela, bylo s ní nakládáno stejně jako s lidmi. Mnoho koček bylo i balzamováno a poměrně často pohřbíváno do hrobky svého majitele. Rodina také držela smutek.

Historik Herodotos ve své knize uvedl, že pokud v domě hořelo, nikdo se nestaral o hašení. Nejprve se musely zachránit kočky.
Draco Atton Moravia alias Sir Mumislavek
Mohamedovo poselství

 Islám ctí kočky dodnes. Podle pověsti měl prorok Mohamed kočku jménem Muezza. Prorok nedal na kočky dopustit, protože mu prý jedna zachránila život před hadím kousnutím. Od té doby byla kočka posvátná. Dokonce se vypráví, že když se jednou Mohamed oddával modlitbám, spala mu Muezza na rukávu. Když skončil, rukáv si odstřihl, aby kočku nerušil.

Na rozdíl od psů, kteří jsou v islámu považováni za „nečisté," kočka je vítanou společnicí právě u modliteb.

Dobro i zlo

 Důležitou roli hrála kočka i v Číně. Kočky zde byly vysoce ceněny jako přátelé člověka pro svou schopnost lovit hlodavce a chránit tak úrodu. Stejně se zde ale rozšířila pověra, že černá kočka nosí smůlu a byla také často proto usmrcována. Bílá nosila naopak štěstí. Později se ale Číňané dívali na kočku jen jako na zdroj potravy.

Podobné to bylo i v Japonsku. Tříbarevné kočky byly společnicemi při plavbách, protože od lodí zaháněly všechno zlo. Musely mít ale krátký ocas, protože v dlouhém a rovném ocasu se prý skrýval hadí démon.

Kult čarodějnic

 Jako nejkrutější se vůči kočkám zachovala ve středověku křesťanská církev. Když začaly v Byly souzeny se svými majitelkami, jež byly označeny jako čarodějnice. Často musely podstupovat také kruté mučení a pak končily na hranici stejně jako jejich majitelky. Někdy byly dokonce mučeny a upalovány samostatně. Stačilo, pokud někdo ukázal prstem a osud nebohého zvířete byl zpečetěn. Pokud ale měla kočka v srsti na čele kresbu ve tvaru „M", byla ušetřena. Taková kočka byla považována za zvíře Matky boží Marie.
Bejby Aniston alias Madam řídící Bejbulína
Evropě hony na čarodějnice, kočky byly, bohužel, jejich součástí. Církev označila kočky jako společnice ďábla.

V těchto dobách byla kočka v Evropě skoro vyhubena. Její stíhání skončilo až s koncem honu na čarodějnice.

Kočka, milá společnice

 Dnes je kočka stále více ceněna jako společnice. Její chov je velmi oblíben. Jedná se o nenáročné zvíře, které se hodí i do bytu. Začíná být oblíbenější, jak pes. V každém případě je kočka milou a nenáročnou přítelkyní člověka

Výzkumy dokonce ukázaly, že kdo má doma kočku, žije déle a mnohem šťastněji, než ostatní.


Vystavil v Žádné komentáře:

03.02.15

Kočky a jaké jsou nejčastější jedy?

Otravy patří mezi nejzávaznější diagnózy, které bohužel často končí smrtí zvířete. Příznaky jsou
Bejby Aniston,CZ Draco Atton Moravia,CZ
různé, zálaží na typu chemické látky, její jedovatosti a také jejím pozřeném množství. Nejčastěji můžeme u postiženého jedince pozorovat nervové příznaky (křeče, nekoordinované pohyby, slinotok), zvracení a průjem.
Až 90% všech otrav je způsobeno perorálním příjmem toxinu – olízáním, vypitím nebo sežráním. Toxiny mohou do organismu proniknout také přes dýchací cesty – nadýcháním, např. při aplikaci různých sprejů nebo pobytem v uzavřené místnosti s vysokou koncentrací toxické látky. Další cestu vstupu představuje kůže, která bývá zasažena politím, nasprejováním nebo posypáním. Toxiny mohou do organismu vniknout také okem postiženého zvířete. Podle místa působení můžeme toxiny dělit na látky působící místně a celkově.

Přehled nejčastějších jedů:

Karbamáty
Kde se vyskytují? Součástí postřiků proti hmyzu
Příznaky otravy – slinění, zvracení, záškuby svalů, křeče, zornice jsou stažená, smrt nastává v důsledku zástavy dýchání
Lze podat protijed, ale při rozvoji nervových příznaků již zvíře nelze zachránit.

Pyretroidy
Kde se vyskytují? Součást postřiků proti hmyzu, také v antiparazitárních prostředcích používaných u psů a koček
Příznaky otravy – zvracení, slinění, záškuby svalů, poruchy rovnováhy, výpadky dechu
Toxické zejména pro kočky. Lze podat protijed, k úhynu dochází jen výjimečně, příznaky otravy za několik hodin od intoxikace většinou vymizí.

Kumariny
Kde se vyskytují? Součást nástrah proti hlodavcům, k otravě stačí pozření otrávené myši.
Příznaky otravy – krvácení z tělních otvorů (čumák, konečník, krev je přítomna také ve stolici, moči a zvratcích), anémie a slabost. Zvíře umírá v důsledku vykrvácení do břicha
Po otravě je nutné podávat dlouhodobě vitamin K, který působí jako protijed. Do úplného vyléčení je nutné zvíře chránit před situacemi, které by mohly vyvolat krvácení.

Fosfid zinku
Kde se vyskytuje? Je součástí nástrah proti hlodavcům, k otravě stačí pozření otráveného hlodavce.
Příznaky otravy – zvracení, průjem, ve kterém se může vyskytovat krev, bolesti břicha. Zvíře hyne během několika hodin v důsledku selhání jater, ledvin a srdečního oběhu
Jestliže byla pozřena smrtelná dávka (u mladých nebo malých zvířat stačí jediná myš), zvíře nelze zachránit.

Strychnin
Kde se vyskytuje? Součást nástrah proti hlodavcům. Ačkoliv se už nepoužívá, může se ještě vyskytovat v domácnostech, kdy si lidé nakupovali jedy do zásoby.
Příznaky otravy – lekavost, svalové záškuby, třes a křeče, smrt v důsledku zástavy dýchání
Pokud byla otrava zachycena až v okamžiku křečí, zvíře nelze zachránit.

Olovo
Kde se vyskytuje? Součást antikorozních nátěrů.
Příznaky otravy – průjem střídá zácpa, zvracení, bolest břicha, lekavost až hysterie, agresivita, skřípání zubů, problémy s viděním, svalové křeče až ochrnutí
Zvíře lze vyléčit, ale pokud je otrava zachycena až v pokročilém stadiu, zůstávají trvalé neurologické následky.

Rtuť
Kde se vyskytuje? Součást mořidel, kterými se ošetřují osiva. Otrava je možná, když zvíře pozře ošetřené obilí nebo otrávené ryby, které byly krmeny tímto obilím.
Příznaky otravy – zvracení a krvavý průjem, vředy v tlamě, černý lem dásní, malé množství moče, křeče, ochrnutí, bezvědomí, úhyn
Záleží na chemické formě rtuti, pokud je otrava zachycena včas, lze zvíře vyléčit.

Měď
Kde se vyskytuje? Součást protiplísňových prostředků užívaných v zemědělství.
Příznaky otravy – zvracení, průjem, bolesti břicha, třes, ochrnutí, bezvědomí, úhyn
Jestliže je otrava zachycena včas, lze ji vyléčit.

Kyanovodík
Kde se vyskytuje? Je obsažen v peckách broskví a meruněk. K otravě stačí cca 10 jader.
Příznaky otravy – zrychlené dýchání, šok, bezvědomí, úhyn obvykle do 40 minut po pozření. Kyanovodík je totiž velmi toxický! Zvíře lze vyléčit, pokud jsou na začátku otravy podány speciální protijedy.

Kofein a teobromin
Kde se vyskytuje? Kakao a čokolády.
Příznaky otravy - zrychlené dýchání a činnost srdce, neklid, svalové záškuby, křeče, krvácení na sliznicích Velmi záleží na pozřeném množství, obsahu kakaa, váze zvířete a jeho celkovém zdravotním stavu. Při adekvátní léčbě lze zvíře zachránit.

Jak zvířeti pomoci?
  • Co nejrychleji ho odvezte na vterinu! Dopředu tam zavolejte a upozorněte, že vezete urgentní případ a s veterinářem se poraďte o první pomoci. V mobilním telefonu proto mějte uložen jeho kontakt, případně telefonní číslo na veterinární kliniku, která má nonstop službu s možností okamžité hospitalizace. Při rozhovoru s veterinářem uveďte, jaké má zvíře příznaky, kdy se objevily a jaká opatření již byla provedena. Pokud víte, čím bylo zvíře otráveno, je to velká výhoda. Je-li to možné, vezměte s sebou i obal od pozřeného jedu nebo chemikálie.
  • Do 2 hodin od požití jedu má význam vyprázdnění žaludku. Potom je už zvracení bezúčelné, jelikož jed postoupil z žaludku do střev. Vyvolání zvracení lze provést jen u zvířete, které je při vědomí a nemá křeče. U psů lze podat 3% peroxid vodíku, který mu vstříknete pomocí injekce na kořen jazyka, tlamu mu držte tak, aby tekutinu mohl spolknout. Jaké množství? Přibližně jednu polévkovou lžíci na každých 5kg tělesné hmotnosti. S kočkami je situace složitější, protože si vstříknutí peroxidu většinou nenechají líbit.
  • Jestliže víte, že zvíře pozřelo nějakou žíravinu, nesnažte se vyvolávat zvracení (hrozí protržení jícnu a žaludku), ale naopak do něj dostaňte chladnou vodu (cca 2-5 dl). K pití se postižené zvíře nesmí nutit, zejména má-li již bolesti v tlamě nebo v krku. Sami nepodávejte živočišné uhlí (začernění způsobí obtížnější vyšetření stavu sliznice zažívacího traktu a u kyselin a louhů nemá příznivý účinek). Nepodávejte žádné jídlo. Pokud je postižené zvíře v bezvědomí, nebo má-li křeče, nepodávejte ani vodu. Okamžitě zvíře transportuje k veterinárnímu lékaři.
  • Mějte doma vždy v zásobě živočišné uhlí, má totiž schopnost navazovat na sebe některé jedy a tím je neutralizovat. Protože jím nejde předávkovat, můžete v akutních případech použít klidně celé platíčko (obecně se udává, že lze použít cca 5-20 tablet podle velikosti zvířete).
  • V případě, že došlo k zasažení kůže, je nutné zvíře rychle omýt vlažnou vodou, řada jedů se totiž vstřebává i kůží! Zasažená místa oplachujte po dobu 10-30 minut. Poleptané části kůže překryjte sterilním obvazem, na kůži nepoužívejte masti ani jiná léčiva. Zvíře přikryjte, aby neprochladlo, podle závažnosti situace a rozsahu poškození zajistěte lékařské ošetření.
  • Pokud jsou zasaženy oči, vymyjte je velkým množstvím čisté vody. Výplach provádějte 10-30 minut od vnitřního koutku k zevnímu, aby nebylo zasaženo druhé oko, zajistěte co nejrychleji veterinární ošetření.
  • Při nadýchání žíravinou (platí pro látky, které vyvolávají otok plic) rychle dopravte postižené zvíře na čerstvý vzduch, nenechte ho chodit! Podle situace lze doporučit výplach tlamy, případně čenichu, vodou, zajistěte zvíře proti prochladnutí a okamžitě ho transportujte k veterinárnímu lékaři!
Zdroj: Domácí zvěrolékař pro majitele a chovatele psů a koček, Renata Popelářová, Grada, www.grada.cz
Vettox - Veterinární toxikologická databáze,www.vettox.cz


Vystavil v Žádné komentáře:

02.02.15

24 vět, které není radno říkat lidem, co mají kočku

Bejby Aniston,CZ
Víte, jak se říká, že lidi jsou tak trochu jako jejich domácí mazlíčci? V praxi to znamená, že kočičí
lidi mají drápky. A nebojí se je použít. Proto si dávejte bacha na pusu a následující věty si v okolí majitelů koček odpusťte, nebo si z vás udělají škrabadlo.


  1. KOČKY JSOU K NIČEMU. MÁŠ MÍT PSA, TEN UMÍ ASPOŇ APORTOVAT.
  2. TO JE STRAŠNÝ, JAK MÁŠ VŠUDE CHLUPY
  3. KOČIČÍ ZÁCHOD JE FAKT NECHUTNÁ VĚC.
  4. KDYBYCH MĚL KOČKU, TAK BYCH JÍ NIKDY NEDOVOLIL LÉZT DO POSTELE.
  5. NA KOČKY MÁM ALERGII
  6. KOČKY JSOU POTVORY.
  7. DĚLÁ TA KOČKA NĚKDY NĚCO JINÝHO, NEŽ SPÍ?
  8. KAM DÁŠ KOČKY, AŽ BUDEŠ MÍT DĚTI?
  9. MÍT KOČKY V BYTĚ JE TRÁPENÍ ZVÍŘAT.
  10. KDO KASTRUJE ZVÍŘATA, MĚLI BY HO TAKY VYKASTROVAT.
  11. ZNÁŠ TU HISTORKU O TÉ PANÍ, JAK UMŘELA A KOČKY JI PAK SEŽRALY?
  12. TY ALE NEVYPADÁŠ JAKO NĚKDO, KDO MÁ KOČKU.
  13. JÉ, TY MÁŠ KOČKU? A NECHCEŠ KOŤÁTKA OD MOJÍ SOUSEDKY?
  14. MOUROVATÝ KOČKY JSOU TAKOVÝ OBYČEJNÝ.
  15. KOČKY STAČÍ UPLATIT JÍDLEM.
  16. NEBOJÍŠ SE TOXOPLAZMÓZY?
  17. KOČKY JSOU DIVNÝ.
  18. JÉ, TOBĚ TO V BYTĚ NESMRDÍ KOČIČINOU.
  19. KOLIK TA KOČKA STÁLA?
  20. MĚLA BYS TÝ KOČCE STŘÍHAT DRÁPY.
  21. KOČKY JSOU ROZTOMILÝ, JEN KDYŽ JSOU KOŤATA.
  22. HAHA, AŽ BUDEŠ STARÁ, BUDEŠ TAKOVÁ TA BLÁZNIVÁ KOČIČÍ PANÍ.
  23. TO MUSÍŠ UTRATIT MAJLANT JEN ZA TY LEPICÍ VÁLEČKY NA CHLUPY.
  24. PSI JSOU STEJNĚ LEPŠÍ.


Vystavil v Žádné komentáře:
Přihlásit se k odběru: Příspěvky (Atom)