Genetické vady u koček

Pod pojmem genetické vady rozumíme dědičné nežádoucí odchylky od standardního fenotypu ( vnějšího vzhledu), které buď snižují životaschopnost jedince nebo omezují konkurenceschopnost mezi příslušníky vlastního druhu. Jiné odchylky u standardních plemenných zvířat snižují jejich hodnocení, resp. omezují až vylučují jejich použití v chovu.

Chovatelskou specifikou je trvalá snaha po šlechtění a dalším udržení tvarových a barevných odchylek od standardu, novinek, často podmíněných pouze módností. Skutečnost je, že hranice mezi “normálním”,”abnormálním” a “patologickým” je často nezřetelná a že lze každou vzniklou genetickou odchylku označit za chovný cíl. Náleží sem například bezsrstost (cíleně upevněná u plemene sfynx), rexovitost (kudrnatost) srsti, různobarevnost očí, bezocasost a další. Je otázkou etiky šlechtitelů a chovatelů, aby nově vytvářené tělesné tvary nepřinášely takto vyšlechtěným jedincům omezení přirozených tělesných funkcí a tím i fyzické nebo psychické strádání.
Letální genetické vady jsou podmíněny geny, které způsobují neschopnost organizmu vykonávat určité, životně důležité úkony.Vedou ke smrti jedince, často již během nitroděložního života. Tak je to např. s dominantní alelou pro bezocasost u plemene manx (M). V homozygotní formě MM hynou embrya již v děloze matky a proto se “ čistokrevní” bezocasí manxi MM vůbec nevyskytují.
Genetické vady se nejčastěji projevují jako morfologické (tvarové) odchylky, mohou však být i funkční , např. porfyrie - porucha látkové přeměny. Dědičně podmíněné mohou být i některé odchylky od typického chování.

Geneticky podmíněné choroby a defekty jsou např.:

- achondroplazie - zkrácení končetin (jezevčíkovité nohy)
- ataxie - porucha koordinace pohybů
- trofie sítnice oka
- bezsrstost (mimo plemenného znaku)
- ektrosyndaktilie - srůst prstů, příp. dalších kostí končetin
- hemofilie - porucha srážlivosti krve
- hluchota - často ve vazbě na bílou barvu
- hydrocefalie - vodnatelnost hlavy
- kryptorchizmus - zadržení jednoho nebo obou varlat před sestupem do šourku
- kýla
- pahýlovitý nebo chybějící ocas
- poly a oligodaktilie - nadpočetný nebo snížený počet prstů
- porfyrie - porucha látkové výměny
- trpasličí růst
- rozštěp pysku a patra
- zálomek na ocase
- zdvojené ucho

Choroby a defekty, u nichž se rodí disposice k nim, jsou např.:

- achalazie esofagu - porucha motorické činnosti jícnu
- neplodnost
- nystagmus - chvění očí
- osteogenesis imperfekta - porucha tvorby kostí
- předkus a nepravidelné utváření čelisti
- šilhavost
- tvorba močových kamenů
- zánět dělohy
- dysplazie (vadné utváření) kyčelních nebo loketních kloubů
- amyloidoza - porucha metabolizmu

U všech těchto chorob a defektů je třeba vždy pečlivě zvážit, zda postižený jedinec může bez větší fyzické či psychické újmy dále žít (např. hluchota, zálomek na ocase, neplodnost) nebo zda je vhodnější euthanasie (např. rozštěpy, těžké defekty konfigurace čelistí). Tato zvířata jsou nevhodná pro další chov s výjimkou těch případů, kdy určitá dědičná odchylka, byť v jistém smyslu defektní, je součástí požadavku standardu a jedince nijak netraumatizuje (manx, bobtail).
Vylučování defektních zvířat z chovu, aby se zabránilo rození a utrpení dalších jedinců, je jedním z prvořadých úkolů chovatelských organizací.

MVDr. Květa Mahelková

Zdroj: http://www.ifauna.cz/kocky/clanky/r/detail/449/geneticke-vady-u-kocek/

Krásný den Vám přeje Sandra a Sphynx Cattery Mutiny,CZ

Řeč těla a mimika kočky

 Kočky se mnohem více než lidé vyjadřují postojem svého těla. Proto je vhodné, když jejich řeči těla porozumíte, abyste v komunikaci s nimi nezůstávali pozadu.

Kočky postoje ještě doplňují mimickými výrazy tváře, případně  hlasovými projevy. Mezi sebou se dorozumívají také pachovými prostředky.

Radost – vztyčená hlava i ocas, lehce vyklenutý hřbet, kočka se ráda otírá o nohy

Hravá nálada – vztyčená hlava, ocas ve tvaru otazníku, různé poskakování a lovení hraček

Strach – pokrčené nohy, nízký postoj, útěk

Zastrašování, imponování – zdvižený ocas a zadní část těla, pohybující se špička ocasu

Rozpaky – předení část kočky couvá, zadek je zdvižený

Ústup – skloněná hlava, přikrčený předek, zdvižený zadek

Pohotovost k útoku nebo obraně – natažené končetiny, nahrbený a naježený hřbet a vztyčený ocas

Pozice na zádech – pohotovost k boji, drápy mohou být uvolněné pro boj

Otírání nosem – něžnost, důvěra, láska

Ducání hlavou – mazlivost

Hlazení tlapičkou – přátelství, láska

Doteky hmatovými chlupy – seznamování, něžnost

Očichávání – seznamování

Mírně zdvižená tlapka - varování

Řeč těla také doplňuje mimika. Můžete rozeznat mnoho nálad a psychických rozpoložení, která kočka svým výrazem ve tváři vyjadřuje. Mezi jednotlivými výrazy si můžete povšimnout i různých přechodů, které vystihují, jak se kočka cítí. Mimika se vyjadřuje postavením uší, tvarem očí, velikostí zorniček a postavením hmatových vousků.

Spokojenost – vzpřímené uši, uvolněné vousky, velikost zornic odpovídá momentálnímu osvětlení

Zlost – uši sklopené dozadu, vousy vysunuté dopředu, zúžené zornice, případně nakrčený noc

Strach – uši sklopené do stran, rozšířené zornice

Lov a hra – uši postavené vpřed, vousky vysunuté vpřed, rozšířené zornice

Mazlení a spokojenost – přivřené oči a uvolněné vousky

Zdroj: Chov Koček, Marie Říhova, Grada, 2007

http://www.moje-kocka.cz/zivot-s-kockou/rec-tela-a-mimika-455.html
foto. archiv Sphynx Cattery Mutiny,CZ

Krásný den Vám přeje Sandra a Sphynx Cattery Mutiny,CZ

Oči koček

Kdo by neznal svítící oči koček a jejich upřený pohled … Mnohdy jsme jimi přímo fascinováni.

Víte že:

• Kočičí oko vypadá jako oko lidské, ale přece jen se něčím liší, něčím, co to lidské prostě nedokáže.

• Po věky se lidé domnívají, že kočka vidí ve tmě, že proto se tak výborně v noci pohybuje. Jenže ona ve tmě vidí jen to samé, co vidí člověk. Má však schopnost okem zachytit i ten nejmenší záblesk světla. Pokud světlo chybí, používá jako navigátora hvězdy.

• V očích koček je jakási reflexní vrstva (Tapetum lucidum), která zlepšuje jejich vidění v noci a navíc způsobuje „světélkování“ kočičího oka – to světlo, které nás tak přitahuje. V okamžiku, kdy ve tmě dopadne odraz světla do kočičího oka, způsobí jeho odraz v reflexní vrstvě známý zlatý nebo zelený lesk a oči kočky začnou svítit.

• Zorničky kočičích očí se při prudkém světle stahují a v šeru se rozšiřují. Malé kočky mají tvar zorniček jako svislou štěrbinu, velké kočky mají zorničky kulaté.

• Dříve se lidé domnívali, že kočky jsou barvoslepé, že vidí jen černobíle. Teprve později se zjistilo, že kočka dokáže rozlišovat červenou barvu od zelené, červenou do modré, zelenou od šedé, modrou od šedé, žlutou od modré a zelenou od šedé.

• Nejvíce svítí oči koček ve velkém šeru, kdy je zornice nejširší. Při prudkém světle se zornice stáhne na úzkou štěrbinu a chrání tak oko.

• Kočky mají vynikající binokulární vidění, které umožňuje přesně určit polohu kořisti (vidí obrazy jedním i druhým okem souběžně), a dokážou vidět trojrozměrně, stejně jako lidé. Kočky by bez něj při lovu nedokázaly odhadnout vzdálenost, hloubku ani velikost. Některá plemena koček tuto schopnost nemají, například kočky siamské. Kočičí oko navíc výborně reaguje na pohyb, což je při lovu další výhodou.

• Kočky se s těmito schopnostmi nerodí. Koťata se rodí slepá, oči se jim otevírají ve věku 8 až 14 dní, teprve poté se učí zpracovávat veškeré podněty. Ve věku 12 týdnů se jim také začíná měnit barva oka na barvu trvalou (oranžovou, modrou, zelenou). Některé bílé kočky s modrýma očima se rodí hluché, u koček s jedním okem modrým může být hluchota částečná. Je to způsobeno degenerací vnitřního ucha. Siamské kočky mají zase sníženou schopnost prostorového vidění, což si kompenzují šilháním. Perské a exotické kočky extrémního typu zase trpí ucpáváním slzovodů, což jim způsobuje výtoky z očí. Také kočky habešské mají dispozice k očním vadám.

• Bez ohledu na barvu očí bývá zornice kočičího oka černá – až na vzácné výjimky.

• Kočky mají tři základní tvary očí: kulaté, šikmé a mandlového tvaru. Barva očí je dána geneticky, zbarvení ovlivňuje duhovka, která má pigmentové buňky obsahující černé, hnědé nebo žluté barvivo. Variabilita zbarvení kočičího oka je závislá na množství pigmentu a rozptylu světelných paprsků v duhovkách.

Ošetření očí

Někdy je třeba kočce do očí aplikovat lék, mast či kapky. Víte, jak to udělat? Podržte zlehka hlavu kočky pod bradou jednou rukou a druhou opatrně aplikujte trochu masti směrem k očnímu koutku. Ale pozor, abyste se tubičkou nedotkli oka a nezpůsobili jeho poranění. Pak stačí jen lehce zamnout. Rozhodně se přitom vyvarujte pevného stisku, kočku byste polekali a odmítala by v klidu držet. V případě kapek nejprve navhlčeným tamponkem očistěte oko (ideální je vlažná voda, fyziologický roztok). Nikdy nepoužívejte borovou vodu, ta okolí oka vysušuje. Dále je postup prakticky stejný.

Setkala jsem se také s případy, kdy majitel kočce pravidelně podával oční kapky Garassone (lék na léčbu otoků, zarudnutí, svědění). To rozhodně nedoporučuji, protože se jedná o přípravek návykový a v případě, že by se v oku začal dělat herpes vřed, kočce více uškodíte, než pomůžete, protože do oka postiženého herpes virem v žádném případě nesmí přijít kortikoidy.

Jakmile dojde k infekci oka či jeho poranění, většinou si toho hned povšimnete. Oční choroby zpravidla postihují viditelnou část oka (bulvu, spojivku). Třetí oční víčko je ochranou oka. U zdravých zvířat si jej ani nepovšimneme, ale jakmile dojde k poranění, tato mžurka vystoupí a přikryje část oka. Viditelnými příznaky poranění bývají: výtok, slzení, mhouření, zákal či změna barvy. U akutního onemocnění mívá kočka oko zavřené, odmítá si jej nechat otevřít. V tomto případě je nutná rychlá veterinární pomoc, jinak hrozí kočce oslepnutí či nebezpečí, že začne odtékat sklivec a kočka může o oko přijít.

                                                                                text: Dana Skopcová

Zdroj: http://www.ifauna.cz/kocky/clanky/r/detail/6670/oci-kocek/

foto archiv Sphynx Cattery Mutiny

Krásný den Vám přeje Sandra a Sphynx Cattery Mutiny,CZ

Anatomie a fyziologické hodnoty zdravé kočky

Tělo kočky je přizpůsobeno k lovu. Dokonale vyvinuté smyslové orgány umožňují kočce zaznamenat kořist již na větší vzdálenost a obratně ji chytit. Toto tělo, plné síly, přesto elegantní, s možností vyvinutí velké rychlosti a vysokých skoků, s ostrými zuby a drápy, dovede jednou uchopenou kořist rychle zabít.

Kostra dává v podstatě rámec tvaru zvířete a chrání vnitřní, životně důležité orgány, proti zevním vlivům. Její stavba umožňuje svalům a šlachám ekonomicky využívat sílu k pohybu. Pákovitá stavba pánevních končetin a silné hřbetní svaly dávají kočce schopnost okamžitého vyvinutí rychlosti a skoku. Tato rychlost je jen krátkodobá, déle trvající vysoký výkon není pro kočku fyziologický. Také je možná značná rotace hrudních končetin, takže kočka může končetinu natáhnout daleko od sebe a do miskovitě sevřené tlapky uchopit kořist.

Kočka je prstochodec. Na hrudních končetinách má pět prstů, na pánevních čtyři. Na všech prstech jsou ostré, zatažitelné drápy. Prstní polštářky jsou elastické a umožňují kočce elegantní, tichou chůzi.

Kočičí chrup má v dospělosti 3O zubů. Koťatům se do stáří 8 týdnů prořezává mléčný chrup. Od třetího měsíce nastává jeho výměna za trvalý, která by měla být ukončena do 9 měsíců. První se obvykle vyměňují řezáky. Kotě, které má již některý řezák odlišný od ostatních, širší a s intenzivnější bílou barvou, je starší tří měsíců. Jako poslední se vyměňují špičáky a dorůstají stoličky. V trvalém chrupu kočky je v horní čelisti 6 řezáků, 2 špičáky, 6 třenových zubů a 2 stoličky, v dolní čelisti 6 řezáků, 2 špičáky, 4 třenové zuby a 2 stoličky. Celkem je v horní čelisti 16 a v dolní 14 zubů.

Rohovité papily na jazyku způsobují jeho značnou drsnost a umožňují nejen olizování masa z kostí ulovených zvířat, ale i dokonalou očistu srsti a kůže. Malá koťata mají zpočátku vyvinuté papily na okrajích jazyka, které umožňují stočení jazyka do kornoutku a pevné přichycení k mléčné bradavce při sání. Pokud kočka přijímá potravu v klidu, kouše ji pomalu a důkladně rozmělňuje. V případě nutnosti rychle spolkne i větší kusy a silné žaludeční kyseliny dokážou trávit nejen rozkousanou potravu, ale i drobné kostičky a ničit bakterie, přijaté potravou.V poměrně krátkých střevech jsou žaludečními kyselinami a enzymy rozložené živiny vstřebávány, výživné látky jsou předány do krevního oběhu. Nestrávené zbytky potravy jsou střevem zahuštěny a zformovány do pevné stolice. Doba trávení, tj. čas od přijetí krmiva do vyloučení jeho zbytků, je zhruba 24 hod. Tato intenzivní látková výměna vyžaduje u malých koťat častější krmení v menších dávkách. Kočičí organizmus, přesto, že jsou kočky pohodlné, musí být trvale připraven k bleskové reakci a schopen ihned skočit a lovit.

Srst chrání kočky proti nepřízni vnějšího prostředí, a to nejen proti zimě a horku, ale i proti vlhkosti. Srst volně žijících koček je dokonale přizpůsobena vnějším podmínkám, v létě je srst řidší, v zimě velmi hustá, takže chrání kočku i před mrazem. Proto dokážou žít kočky celoročně venku i v severských zemích, stačí, když mají k dispozici suchý, klidný a závětrný koutek. Kočky s extremně dlouhou srstí nebo s extremně krátkou, případně kočky bezsrsté vznikly cíleným výběrem náhodných mutací člověkem a proto by mimo ochranu člověka ve volném prostředí nemohly vůbec přežít.

I když ocas hraje u kočky velkou úlohu při udržování rovnováhy při skocích a vyjadřuje rozdílné nálady kočky, přesto mohou kočky s vrozeně zkráceným ocasem nebo po ztrátě ocasu následkem úrazu bez problémů žít.

U malých koťat je často problematické určit pohlaví. Nejsnazší je zjišťování hned po narození, dokud není příliš vyvinuta srst. Pod ocasem je vidět vyústění konečníku a u kočky je hned pod ním vyústění močového a pohlavního orgánu. Takže jsou zde dvě „dírky“ blízko sebe. U kocourů se mezi ně musí ještě vejít šourek s varlaty, takže dvě „dírky“ jsou dále od sebe. Rozlišení dospělých zvířat nemusí činit potíže, protože plně vyvinutí jedinci mají již na první pohled typický kocouří -samčí nebo kočičí - samičí výraz. U kastrátů kocourů nebo kryptorchidů (ti nemají varlata v šourku) se musíme orientovat podle vzdálenosti „dírek“, případně se dá vyhmatat penis. U koťat, kocourků, dochází k sestupu varlat v prvních dnech až týdnech po porodu, ve 12 týdnech by měla být obě varlata v šourku bez tendence vracení se do tříselného kanálu. Kočky i kocouři mají vyvinuté prsní bradavky, tři až pět párů. Dále na břiše nahmatáme pupeční jizvu. Po odhojení se a odpadnutí pupeční šňůry se jeví jako malé místečko ve střední části břicha, které je bez srsti a kůže má jizvovitou strukturu. Pupík není ani vyklenutý, ani vpadlý.

Smyslové orgány koček jsou uzpůsobeny tak, aby vyhovovaly původnímu účelu, lovu. Kočky mají vysoce citlivý sluch. Ušní boltce jsou značně pohyblivé a proto mohou zachytit i jemné pískání myší a drobné šramoty při hryzání přicházející z kterékoliv strany. Kočky slyší až do frekvence 6O kHz (člověk 2O kHz), proto slyší a reagují na zvuky, které člověk nevnímá. Zhoršování sluchu u starých koček není výrazné, spíše není zjišťované. Volně žijící kočka se špatným sluchem nepřežije, v domácnosti chovaná nepotřebuje velmi citlivý sluch a drobné zhoršení je nepostřehnutelné.

Také zrak mají kočky výborný, aby dobře zaměřily skok na kořist. Jejich zornice silně reagují, dokážou se doširoka rozevřít a proto kočce stačí i nepatrné osvětlení.

Naproti tomu čich není tak dobře vyvinut jako třeba u psa. Vysoce citlivé hmatové vousy na horním pysku a pod očima umožňují kočce dokonalou orientaci v prostoru. Kudy projdou vousy, tudy projde celá kočka. I zkroucené vousy u rexů mají stejnou funkci. Často kočky-matky okusují koťatům jejich hmatové vousy a tím omezují jejich pohyb ve volném prostoru.

Fyziologické hodnoty:

Tělesná teplota 38-39 stupňů- měřeno v konečníku
Pulzová frekvence 1OO-12O/min
Dechová frekvence 2O-4O/min
Tělesná hmotnost 2-1O kg v závislosti na plemeni a pohlaví
Pohlavní cyklus - diestrický až polyestrický, provokovaná ovulace
Délka říje 3-7 dní
Dospívání v 6-1O měsících stáří
Použitelnost k chovu nad 1O měs. stáří
Délka březosti 58-7O dní
Početnost vrhu 3-8 koťat
Porodní hmotnost 8O-12O g
Délka života -bytové kočky, kastráti 15-25 let
Počet zubů: mléčný chrup 26, trvalý 3O
Objem krve 65-7O ml/kg hmotnosti
Počet červených krvinek 5,5-9,5 mil/mm 3
Počet bílých krvinek 9 000-12 000/mm3

MVDr. Květa Mahelková

Zdroj: http://www.ifauna.cz/kocky/clanky/r/detail/237/anatomie-a-fyziologicke-hodnoty-zdrave-kocky/ 

Krásný den Vám přeje Sandra a Sphynx Cattery Mutiny,CZ

http://www.sphynx-mutiny.cz/