Zánět močového měchýře koček

Základní informace

a)  Popis

Zánět močového měchýře se častěji vyskytuje u mladých dospělých koček a u střední věkové kategorie. Onemocnění dolních cest močových koček, může být vyvoláno jakýmkoli podnětem, který vyvolá zánět močového měchýře, není tedy specifickým onemocněním. Pokud tedy kočka projevuje příznaky zánětu močového měchýře, je potřeba zjistit příčinu onemocnění (pokud to je možné), aby  mohla být zahájena specifická léčba.

b) Příčiny

Kameny v močovém měchýři se vyskytují asi u 15% případů. Změny  na stěně močového měchýře (nádor, zánětlivý polyp, vyústění močovodu na jiném místě) zahrnují méně než 10% případů. Problémy chování také vyskytují u méně než 10% případů zánětů močového měchýře. Infekce močového měchýře nebývá častá a vyskytuje se jen u 2 % zánětů močového měchýře. U více než poloviny koček se zánětem močového měchýře,  u kterých se příčina nezjistí, se toto onemocnění nazývá zánět močového měchýře z nejasné příčiny (felinní idiopatická cystitida).

c)  Klinické příznaky

Mezi nejčastější klinické příznaky zánětu močového měchýře patří obtížné močení, nápinky na močení, bolestivé močení, časté močení malého množství moče, časté chození na kočičí záchod, močení mimo záchod a krev v moči. U kocourů při zánětu močového měchýře může dojít k ucpání močové trubice.

d) Vyšetřovací metody

Vyšetřením moči zjišťujeme krev, bílé krvinky nebo krystaly v moči. Krystaly v moči se mohou vyskytovat i u koček bez příznaků onemocnění močového měchýře. Krystaly jsou viditelné pouze pod mikroskopem a jejich nález v moči neznamená přítomnost kamenů v močovém měchýři. Může být provedena kultivace bakterií z moče, i když infekce močového měchýře nebývá častá. Současně se může provést biochemické vyšetření krve, aby se vyloučilo onemocnění ledvin a případně dalších orgánů. Přítomnost kamenů v močovém měchýři lze prokázat rentgenologickým vyšetřením břicha.  Rentgenologickým vyšetřením nelze prokázat příliš malé kameny, nebo kameny, které neobsahují vápník. V těchto případech se používá ultrasonografické vyšetření. Mezi doplňková vyšetření patří kontrastní cystografie a cystoskopie.

a)  Možnosti ošetření

Jestliže je nalezena příčina (infekce, kameny), pak je léčena.  Protože infekce je méně častou příčinou zánětu močového měchýře, antibiotika nejsou často potřeba. Většinou není zjištěna základní příčina. Na ředění moči se podává potrava s vyšším obsahem vody. Mohou být vyzkoušena konzervovaná, nebo vlhká krmiva. Důležitý je přístup k čerstvé vodě. Zdroj vody má povzbuzovat k častějšímu pití (např. fontánka). Četnost a vážnost příznaků může snížit obohacování životního prostředí kočky (poskytnutí hraček a aktivních her, okna, která dovolují výhled ven). Důležité je udržování čistoty kočičího záchodu (znečištěný substrát odstraňovat každý den, celý substrát jednou týdně). Na každou kočku v domácnosti by měl být jeden záchod plus jeden navíc.  Nedoporučují se přikryté kočičí záchody a parfemované stelivo. Různé kočky dávají přednost různým druhům steliva, takže někdy je třeba trochu experimentovat, než se vybere to pravé.

Léky se často používají jako poslední volba. Na léčbu bolesti se používají sedativa a relaxancia.  Amytriptylin  je tricyklické antidepresivum, které pomáhá uvolnit močový měchýř. Měl by být užíván dlouhodobě, krátkodobé užívání nepomáhá.  Některým kočkám pomáhá sprej s feromony (Feliway). U některých koček se osvědčila protizánětlivá léčba.

b)  Další péče

Časté návštěvy veterinárního lékaře mohou mít opačný účinek, protože stress je jedna z vyvolávajících příčin zánětů močového měchýře.

Prognóza

Většina epizod zánětů močového měchýře z neznámé příčiny se vyřeší během 4-7 dnů bez ohledu na způsob léčby. Asi u poloviny postižených koček se příznaky vracejí. Zde je často příčinou stres. Četnost a závažnost příznaků se ze stárnutím kočky snižují.

Cathy E. Langston, DVM, DACVIM (Small Animal)

Zdroj: http://www.zelenaveterinahorovice.cz/index.php/caste-dotazy/8-zant-mooveho-mchye-koek.html

Foto Archiv Sphynx Cattery Mutiny,CZ

Nové cestovní pasy pro kočky a další zvířata v zájmovém chovu

Od 29. 12. 20014 dochází k úpravě pasů pro zájmová zvířata. V čem bude rozdíl?

Nové pasy, které budou soukromí veterinární lékaři vydávat od konce prosince pro zájmová zvířata, se kterými majitelé hodlají cestovat po EU, budou obsahovat prakticky stejné rubriky jako dosud. Hlavní změnou je však toto:

Došlo ke snížení počtu kolonek pro uvedení majitele ze tří na dvě, a majitel bude povinen údaje v pase, vyplněné veterinárním lékařem, stvrdit svým podpisem.

První strana s identifikací zvířete (tj. stránka s uvedeným číslem mikročipu nebo tetování) bude po vepsání údajů přelepena samolepící fólií, aby nebylo možné přepisovat nebo přelepovat identifikační číslo zvířete. Tím se zamezí možné záměně identity zvířete a sníží se tak riziko podvodného jednání.

A ještě přibyly kolonky pro uvedení kontaktních údajů soukromého veterinárního lékaře, který pas vystavil. Tyto úpravy pas o něco prodraží, ale jen o pár desetikorun, takže majitele zvířat to příliš nepostihne. EU se rozhodla vylepšit pasy nejen proto, aby se znesnadnilo falšování, ale měly by také poskytovat cestujícím větší komfort.

Takže pozor, od 29. 12. 2014 se vydávají jenom nové pasy. Je třeba ale dodat, že pasy vydané před tímto datem nepozbývají platnosti! Nejde o žádnou výměnu dokladů, kterou by musel každý majitel pejska, kočičky či fretky neprodleně provést.

Josef Duben, www.svscr.cz

 Zdroj: http://www.moje-kocka.cz/aktuality/nove-cestovni-pasy-658.html

Foto Archiv Sphynx Cattery Mutiny,CZ

Co potřebují kočky pro spokojený život?

Teprve s chlupatým či nahatým mazlíčkem se stává dům nebo byt pravým domovem, kam se

těší děti i dospělí. Kočky jsou roztomilé, hravé, mazlivé a zároveň důstojné společnice, které si dokážoun podmanit všechny členy rodiny. Jejich hlazení navíc snižuje stres a napětí a probouzí v lidech optimizmus.


V České republice chová alespoň jednu kočku 26 % domácností, kde žije zhruba 1 730 000 koček – 27 % tvoří britské krátkosrsté kočky, 21 % evropské krátkosrsté kočky, 11 % perské kočky, 8 % mainské mývalí kočky (ostatní plemena tvoří každé méně než 4 %). Průměrný věk koček v českých domácnostech je 4,5 roku, průměrná váha 4 kg (výsledky průzkumu Ipsos Marketing 2012).

Čtyřnohý přírůstek do rodiny
Každý, kdo má v úmyslu pořídit si kočku, by se měl v první řadě zamyslet nad tím, kolik jí může věnovat času. To je pro správnou volbu plemene rozhodující. Například dlouhosrsté kočky vyžadují každodenní péči o srst, která se jinak rychle zacuchá a potom jen velice těžko dosáhne požadované kvality. Kočky s kratší srstí jsou na péči méně náročné, nicméně některá plemena hodně línají nebo mají hustou podsadu (spodní srst), takže se bez občasného česání také neobejdou. Nejméně péče vyžadují kočky bez podsady nebo zcela bez srsti.

Jednotlivá plemena se liší i povahou a temperamentem. Pro některá je typická velká závislost na člověku, od něhož se prakticky nehnou a ještě jakoukoli činnost náležitě zvukově okomentují (např. kočky ruské, habešské, siamské). Jiná plemena zase život v domácnosti příliš nezajímá, mají ráda klid, pohodu a hlavně plnou misku něčeho dobrého (např. kočky britské nebo perské).

Nezbytná výbava
Znát povahu svého kočičího kamaráda je opravdu důležité, protože pak se lépe nakupují nejrůznější alternativní hračky a pomůcky, které učiní kočku šťastnou. Mohou to být myšky, balónky, mávátka, prolézačky aj., ale i obyčejný kousek provázku nebo papírku. V žádné domácnosti by určitě nemělo chybět pěkné a pevné škrabadlo na broušení drápků. Tuto činnost potřebuje kočka vykonávat několikrát denně a pokud nemá škrabadlo, vrhne se na nábytek nebo na koberce. Nezbytná je také kočičí toaleta. Současný trh jich nabízí (stejně jako steliva) nepřeberné množství, od otevřených přes kryté až po ty, které samy likvidují kočičí exkrementy. A nesmíme zapomenout ani na pelíšek nebo spací tunel, kde se bude kočka cítit dobře. I když všeobecně platí, že nejlépe se jí bude spát v posteli svého páníčka…

Výživu nepodceňujte
Ke spokojenému životu kočky neodmyslitelně patří miska něčeho dobrého. Základ stravy by měla tvořit kvalitní vyvážená receptura, vhodná pro daný typ, věk a způsob života kočky. K tomu může občas dostat jako pamlsek kousek vařeného masa, sýr, kočičí mléko nebo jiné kočičí pochoutky. Potravu, která by měla mít pokojovou teplotu (neměla by být podávána přímo z ledničky), je dobré servírovat ve stejnou denní dobu a na stejné místo, například v porcelánových miskách a talířcích, ideálně s protiskluzovými přísavkami na dně. Neméně důležitý je pro kočky dostatek čisté vody, která by se měla denně měnit.

S péčí o kočku vám nejlépe poradí chovatel, od kterého si ji berete. Pokud se budete řídit jeho radami a svým srdcem, tak nemůžete udělat chybu. Každá kočka totiž potřebuje hlavně hodně lásky, času a porozumění svého páníčka.

Text: PaedDr. Jana Stěničková

chovatelka a mezinárodní posuzovatelka siamských a orientálních koček, 

předsedkyně sdružení chovatelů koček ZO Brno 36

Zdroj: http://www.moje-kocka.cz/pece-a-vychova/co-potrebuji-kocky-pro-spokojeny-zivot--530.html

FotoArchiv Sphynx Cattery Mutiny,CZ

Vybíráme koťátko - co se skrývá za testy na HCM?

V poslední době se začínají v inzerci nebo na webových stránkách chovatelských stanic objevovat

MVDr.Rafal Niziolek with Bejby Aniston of Mutiny,CZ

informace k testům na HCM. Dovíme se z nich i to, že kočky nebo koťata jsou po opakovaně negativně testovaných předcích. Jindy je zase např. u prodeje koťat uvedena návaznost na linie negativní na HCM. Jsou i chovatelé, kteří Vám sdělí, že netestují, protože se u jejich koček nic nevyskytlo, a nebo že oni mají kočky zdravé. V inzerci koťat bez PP zase o tom nenajdete ani zmínku.

Možná vás napadlo, co znamenají tyto informace? Jsou důležité, když hledám koťátko na mazlíka? Co to vůbec je HCM? Pojďme se tedy podívat, co se skrývá za HCM a co vše to obnáší pro zájemce o kočičího mazlíčka.

Co je hypertrofní kardiomyopatie (HCM)? 
Hypertrofní kardiomyopatie (HCM) je genetická nemoc, která se vyskytuje u koček, psů, prasat a lidí. Doposud není zcela jednoznačně jasné, jak se nemoc u koček dědí. Je ale známo, že je častou příčinou špatného oběhu, vzniku sraženin a ucpávání tepen nejčastěji s následným ochrnutím zadních končetin. Může rovněž vyvolávat tzv. náhlou srdeční smrt (SCD - sudden cardiac death). Genetické pozadí nemoci bylo prokázáno u plemene mainská mývalí a nedávno u ragdollů (Niziołek, 2004).


Které kočky můžou onemocnět na hypertrofní kardiomyopatii?
Tato nemoc se nejčastěji vyskytuje u koček následujících plemen: mainská mývalí, ragdoll, norská lesní, sibiřská, britská krátkosrstá a dlouhosrstá, sphynx, devon rex a german rex. Narůstá rovněž náchylnost na HCM u dalších plemen - siamská, barmská, birma, bengálská a perská. Samozřejmě je možné setkat se rovněž s evropskými kočkami („domácími“), které mohou onemocnět na HCM (Niziołek, 2004).

V jakém věku se vyskytuje hypertrofní kardiomiopatie u koček?
Nejčastěji se týká mladých koček ve věku 1-5 let, ale může se vyskytovat rovněž u koček straších nad 10 let. V tomto případě je ale vhodnější nehovořit o klasické HCM, ale o sekundární kardiomyopatii, který je obvykle spojena s chorobami seniorského věku koček, jakými jsou hyperfunkce štítné žlázy, chronická disfunkce ledvin a vysoký krevní tlak (Niziołek, 2004).

MVDr.Rafal Niziolek with Tyrell Mutiny in Heaven of Mutiny,CZ (Mutik)

Co se děje se srdcem při výskytu hypertrofní kardiomyopatie? 
U klasické formy HCM dochází k zesílení srdečního svalu, hlavně levé strany. Může jít o zesílení pouze stěny levé komory nebo jen přepážky, nejčastěji je ale pozorována forma symetrické hypertrofie obou částí srdce, tj. přepážky a stěny levé komory (Niziołek, 2004). Velice zřídka dochází k hypertrofii stěny pravé komory. Změny na srdci způsobují často vznik šelestu slyšitelného při kardiologickém vyšetření.
Poměrně typickým projevem u koček je hromadění tekutiny v hrudníku nebo plících (otok plic), což způsobuje výrazně zvýšený výskyt dušnosti. Někdy se vyskytuje průběh nemoci bez projevu. HCM je pak objeveno náhle během klinického vyšetření nebo kočka doposud zdravá náhle umírá.

Jak zjistit hypertrofní kardiomyopatii?
Základním diagnostickým nástrojem je echokardiografické vyšetření (sono). Výjimkou jsou plemena mainská mývalí a ragdoll, kde se provádí sono i genetický test. U britských koček je možné HCM zjistit jen pomocí sono vyšetření srdce. Na echokardiografickém vyšetření lze ověřit, jestli kočka nemá srdeční vadu, ověřit tloušťku stěny levé komory a mezikomorové přepážky, velikost levé síně a pomocí speciálního dopplerovského zobrazování určit rychlost, směr a typ průtoků krve přes aortu, plícní tepnu a chlopně. Echokardiografické vyšetření je v současné době diagnostickým standardem v případě určování chorob srdce u koček. Starší kočky (nad 8-10 let) by měly mít ještě dodatečně změřený tlak krve a určenou hladinu hormonů štítné žlázy. Echokardiografické vyšetření dovoluje určit správnou léčbu a umožňuje při dalších vyšetřeních určit postup nemoci (Niziołek, 2004).

Je kardiomyopatie vrozenou vadou?
Kočka nemocná na HCM se s ní nerodí, takže z klinického pohledu jde o klasickou vadu srdce, přesto z důvodu potvrzení dědičné náchylnosti a objevení genu zodpovědného za chybnou změnu stavby srdečního svalu (jen pro mainskou mývalí a ragdolla) je možné ji považovat za genetickou vadu.

MVDr.Rafal Niziolek with Draco Atton Moravia of Mutiny,CZ (Mumi)

Kočka se narodí s vadným genetickým materiálem,  Elfie na vyšetření srdce u MVDr. Rafala Niziolkaale vývoj této nemoci je pozvolný. Často se první projevy nemoci objeví teprve po 12-24 měsících života, někdy i později. Stává se, že zjišťujeme chorobu ve věku 5-6 let. Proto, zejména u plemen ohrožených nemocí, je důležité pravidelné kardiologické vyšetření (zejména echokardiografické) v odstupech 12-24 měsíců, provedené specialistou kardiologem. Má to velký význam v chovatelských liniích (Niziołek, 2004).

Lze HCM vyléčit?
Není to nemoc, kterou lze zcela vyléčit. V současnosti existuje několik druhů účinných léků, které při správné kombinaci po důkladném kardiologickém vyšetření dovolí významně prodloužit kočce život, a zejména zlepšit její životní pohodu. Vhodné léky jsou voleny individuálně podle potřeb kočky a jejího aktuálního klinického stavu (Niziołek, 2004).

Jak dlouho žije kočka s HCM?
Jestli je nemoc včas odhalena, můžeme kočce život prodloužit v závislosti na formě nemoci. U slabších forem HCM může kočka prožít plnohodnotný dlouhý život. Vyžaduje to však pravidelný kontakt s ošetřujícím veterinářem nebo s veterinářem kardiologem, kteří budou vhodně modifikovat léčbu a doporučovat s odstupem několika měsíců vyšetření krve. Podstatné je zejména provedení kontrolních vyšetření krve, zaměřených na činnost ledvin nebo koncentraci hořčíku (Niziołek, 2004).

MVDr.Rafal Niziolek with Xena Gold Sphynx of Mutiny,CZ

Kdy je potřeba testovat kočky na HCM?
Kočky plemen, které patří do rizikové skupiny, by měly být testovány pravidelně od 12-18 měsíců věku a před prvním testem by neměly být použity v chovu. Genetické testy u mainských mývalích a ragdolů je možné udělat v každém věku.
Echokardiografické (sono) testy je potřeba provádět opakovaně po celou dobu chovnosti koček, tj. zhruba do 7-8 let věku. Doporučovaným minimem je provedení sono testu srdce ve věku 18-24 měsíců a dále v 3, 5 a 7 letech. Frekvenci testů určuje veterinární kardiolog v závislosti na výsledcích sono testů a individuálních okolnostech (Niziołek, 2004).


Co z toho všeho plyne pro zájemce o kočičího mazlíčka?

• I když hledáte koťátko na mazlíčka, najděte si chovatelské stanice, kde jsou oba rodiče koťátek pravidelně a opakovaně testováni na HCM. Testy se provádějí jednou ročně nebo jednou za dva roky od 12 měsíců věku kočky do cca 7-8 let. Je proto v zájmu každého zodpovědného chovatele tyto testy u chovných koček pravidelně provádět.
• Nenechte se uchlácholit slovy o provádění testů, ale vyžádejte si certifikáty přímo k nahlédnutí.
• Nenechte se zmást tím, že koťátka jsou z linií pravidelně negativně testovaných na HCM. U  koček Kanadský Sphynyx totiž neexistuje genetický test, takže nemůžeme vůbec hovořit o negativních liniích.
• Nenechte se uvést v omyl ani tím, že testovaní byli předci koťátka. Tyto informace nesvědčí o zdravém chovu, ale jen o nezodpovědnosti chovatele, který neeticky uvádí zájemce o koťátko v omyl. Test předků, často jen ze strany jednoho rodiče koťátka, vůbec nic nezaručuje, pokud nejsou pravidelně a opakovaně testovaní oba rodiče koťátek.
• Pamatujte na to, že chovatel, kterému záleží na zdraví svých odchovů, nikdy nebude uvádět testy předků chovných koček, aniž by sám tyto testy opakovaně neprováděl. Pokud na tyto informace narazíte, svědčí to o tom, že takový chovatel se schovává za testy druhých chovatelů, aniž by vynaložil jakékoliv úsilí a finance pro testování vlastních chovných koček a tím Vám také žádné zdraví u kotěte zaručit nemůže.
• Nespoléhejte se ani na tvrzení chovatele, že jeho kočky jsou na pohled zdravé a nic jim nechybí. V řadě případů HCM odhalí jen sono vyšetření srdce.  

Co říci závěrem?

Nebojte se pořídit si koťátko vysněného plemene. HCM představuje největší riziko jen tam, kde se nehledí na zdraví chovu a testy se neprovádějí. Ve stanicích, kde jsou kočky pravidelně testovány, je riziko nemoci snížené na minimum.

Použité zdroje:
1. NIZIOŁEK R. (2004): Kardiomiopatia przerostowa kotów (HCM – hypertrophic cardiomyopathy) [on-line]. [cit. 12. 5. 2013]. Dostupné z: http://www.niziolek.com.pl/HCM.html.

Autor článku: RNDr. Monika Mulková
FotoArchiv Sphynx Cattery Mutiny,CZ

Kdy vzít kočku k veterináři

Stalo se vám, že vaše kočka má několik problémů, které mohou signalizovat akutní zdravotní problémy, a přemýšlíte, zda ji vzít k veterináři? Existuje několik hlavních symptomů, které by měly vaše rozhodování urychlit, protože kočce může v danou chvíli jít o život.

Bolest břicha u kočky
Bolest břicha u kočky poznáte velmi snadno. Zpravidla se kočka snaží uvolnit pnutí v břiše např. tím, že místo pohodlného sezení je spíše ve skrčené pozici. V takovém případě si většina koček nenechá sáhnout na oblast břicha. Toto chování může signalizovat, že kočka trpí infekcí močových cest nebo některých vnitřních orgánů, v horších případech se může jednat o neprůchodnost trávicího traktu nebo vnitřní krvácení.

Když kočka krvácí z očí nebo uší
Pokud vaše kočka krvácí z uší nebo očí nebo jí odkudkoli tryská nebo pulzuje krev, místo krvácení okamžitě obvažte sterilním obvazem (v případě potřeby a dle možností použijte obvaz s polštářkem) a urychleně se přesuňte k veterináři. Již před cestou ho informujte, že bude třeba jeho okamžité odborné pomoci.

Náhlá slepota kočky
Pokud vaše kočka náhle vráží do věcí nebo se bojí chodit z důvodu špatného zraku, trpí pravděpodobně oddělenou sítnicí nebo očním glaukomem.

Potíže s dýcháním
Náhlé potíže s dýcháním jsou vždy signálem velkého problému. Důvodem náhlé dušnosti může být astmatický záchvat, srdeční problémy, případě anafylaktický šok (tj. alergická reakce, která bezprostředně ohrožuje život kočky). V případě výskytu tohoto problému okamžitě vyhledejte veterinární pomoc.

Problémy kočky při čůrání
Pokud u vaší kočky sledujete, že běhá z toalety na své místo a zpět, přičemž vylučuje velmi malé množství nebo žádnou moč, při pokusech o močení pláče bolestí nebo si po vykonání potřeby či pokusu o toto olizuje silně genitálie, okamžitě navštivte veterináře. Zejména v případě kocourů může jít o velmi nebezpečné fatální ucpání močových cest.

Problémy s chůzí
Kočky se přirozeně snaží před všemi skrýt bolest. Pokud jste tedy zaregistrovali, že vaše kočka kulhá nebo nedošlapuje na některou z končetin, jedná se zřejmě o závažný problém v podobě zlomeniny, infekce, nebo hluboké rány. Stejně tak ovšem může jít o problémy se srdcem, proto je návštěva veterináře na místě.

Záchvat - křeče a záškuby
Záchvat u kočky poznáte velmi snadno – může mít křeče, záškuby nebo je dezorientovaná. Pokud je toto chování u vaší kočky viditelné, může se jednat o jakýkoli druh záchvatu nebo o otravu.

Kočka zvrací častěji než jednou za hodinu
Takto časté zvracení není pro kočky příliš běžné a nebezpečí představuje především ve chvíli, kdy jsou zvratky smíšeny s krví. Takové zvracení může naznačovat, že kočka spolkla cizí těleso, které ji nyní velmi trápí, nebo že trpí onemocněním jater nebo ledvin. Časté zvracení způsobují také střevní poruchy.

Když se zamyslíte nad výše zmíněnými příčinami a použijete zdravý rozum, dojdete k přesvědčení, že je to naprosto logické. Pokud si nevíte rady, zda veterináře navštívit, položte si otázku: „Zavolal/a bych pro sebe nebo své dítě v případě takových potíží nemocniční pohotovost?“ Podle odpovědi zřejmě přistoupíte jako správný majitel k řešení zdravotních obtíží i u vaší kočky.

autor článku: Petr Zuleger

Zdroj: http://www.miciny.cz/clanky/pece-a-zdravi-kocek-46/kdy-vzit-kocku-k-veterinari-13568/

Nebezpečné rostliny pro kočku

Ve výživě kočky hrají rostliny nezastupitelnou roli. Kočce okusování a požírání trávy pomáhá ke

zvracení nestrávených chlupů ze žaludku. Kočky chované venku nemají problémy se k trávě dostat a samy se jedovatým rostlinám vyhýbají. Horší je to s kočkami chovanými v bytech. Pokud nemají k dispozici čerstvou zelenou trávu, lákají je listy pokojových rostlin.

Koťatům připadají pokojové rostliny zvláště přitažlivé, neboť se jim jeví jako vynikající hračka. A to může být problém, pokud doma pěstujeme nebezpečné rostliny nebo si přineseme kytici živých květů. Je proto třeba si uvědomit, jestli váš byt je v tomto ohledu pro kočku bezpečný. Nepomáhá ani umístění rostlin na vyvýšené místa – kočky vlezou opravdu všude, hlavně když tam nesmějí a vy nejste doma. Je tedy vhodné nebezpečné rostliny z bytu odstranit. Jak však poznáme, že zrovna ta rostlina, kterou v bytě máme, představuje velkou hrozbu? Pokusíme se vás seznámit se základním přehledem pro kočku nebezpečných rostlin.

Jedovaté rostliny

Velkým nebezpečím jsou rostliny obsahující toxické látky, které mohou způsobit, po požití některé rostlinné části , otravy. Zvláště nebezpečné jsou pro kočky rostliny z čeledi áronovité, pěstované jako pokojové, neboť pocházejí z tropů. Jedná se o difenbachii, filodendron, monsteru, kalu, aglaeonemu a anturium, které obsahují ve svých pletivech šťavelany (drobné jehličky krystalů) poškozující sliznice a způsobující otoky. Zástupci z čeledi pryšcovité obsahují ve svých mléčnicích kyanogenní sloučeniny, alkaloidy a terpeny způsobující poškození zraku, dráždí sliznice a jsou toxické. Mezi pryšcovité patří, dnes hojně na vánoce kupovaná, vánoční hvězda a všechny druhy pryšců. O vánocích musíme dát pozor i na jmelí, jak na listy, tak bobule. Jmelí jako poloparazitická rostlina a obsahuje ve svých větvích a stoncích toxické proteiny – viskotoxiny. Jejich aktivita však závisí na charakteru hostitelské rostliny – nejméně toxické je jmelí z jabloně. Velmi nebezpečné mohou být všechny jarní byliny z čeledi liliovité, jako jsou tulipány, hyacinty, modřence, konvalinky, ocúny a křivatce. Nebezpečí se skrývá hlavně v okusování jejich tenkých listů, které kočky přitahují a nebo v tom, že se kočka napije vody z vázy. Totéž platí o zástupcích z čeledi amarylkovité, k nimž patří narcis, sněženka či bledule. U liliovitých a amarylkovitých rostlin je však nejvíce toxická cibule. Lilie a denivky, patřící taktéž do čeledi liliovitých, vyvolávají u koček při požití akutní selhání ledvin. Vážnou otravu mohou vyvolat i 2-3 listy v domácnosti pěstované okrasné azalky nebo venkovní rododendron, který je extrémně toxický. Všechny části oleandru, který pěstujeme v zimě v bytech a přes léto na balkónech a terasách, jsou jedovaté. Smrtelná dávka oleandru je pro kočku mnohem menší v porovnání s taky velmi toxickou difenbachií. Kosatec je také toxický a při požití poškozuje především slinivku a játra.

Nejenom okusování nebo požití jedovatých rostlin je nebezpečné pro kočky. Takové pití vody z misky pod květináčem může kočce způsobit nemalé problémy. Květiny jsou totiž hnojeny a některé rostliny mají jedovaté i kořeny, takže se toxiny mohou vyskytnout také ve vodě. Proto je dobré mít rostliny v obalech na květináč.

Jak poznáme otravu způsobenou jedovatými rostlinami?
Otrava se u kočky může dostavit do 20 minut nebo se může projevit třeba až po 4 hodinách. Kočky, které vykazují otravu toxiny rostlin, hodně sliní, někdy se vyskytuje u tlamy pěna, mohou se dávit nebo zvracet. Kočka při otravě může ztěžka dýchat a polykat, především pokud je otrava doprovázena otokem ústní dutiny. Některé otravy doprovází průjem, křeče, třes, slabost, ztráta koordinace a rozšířené zorničky.

První pomoc
Při pozření jedovatých rostlin bychom měli zahájit první pomoc - vytáhnout zbytky rostliny z tlamy a poté ji vypláchnout vodou nebo mlékem. Při otoku tlamičky je nutno zabezpečit průchodnost dýchacích cest. Bezpodmínečně seženeme veterinární pomoc. Je potřeba znát rostlinu, kterou se mohla kočka otrávit. Pokud to nevíme, vezmeme k veterináři vzorek jedovaté rostliny. Veterinární lékař zpravidla vyvolá zvracení, podá živočišné uhlí a postará se o rehydrataci kočky.

Seznam dalších nebezpečných rostlin 
Agave Aloe Amarylis Áron Asparágus Brambořík Břečťan Cesmína Čemeřice Dračinec Durman Fíkovník Hortenzie Hvězdník Chryzantéma Jalovec Juka Kapradiny Klívie Kroton Lilek Mahonie Myrta Pelargónie Plamének Prvosenka Pryskyřník Ptačí zob Schefflera Skalník Tchýnin jazyk Tis Toulitka Zerav

Nejen toxiny jsou jedovaté
Nebezpečné mohou být pro kočky rostliny s trny, v domácnosti především kaktusy nebo pryšec trnová koruna. Je dobré pěstovat je z dosahu kočičích pacek.

Kočka se také může otrávit česnekem, který obsahuje alliin nebo cibulí, obsahující sirné sloučeniny, které poškozují červené krvinky. Naštěstí valné většině koček cibule ani česnek nevoní.

Nakonec je potřeba říci, že každá kočka je jiná. Některé kočky nejeví o rostliny zájem, jiné si s nimi velmi rády hrají. Pokud chováme koťata, je nutné nebezpečné rostliny odstranit, neboť zvědavost a vynalézavost koťat nezná mezí. Je tedy třeba uvážit podle chování a osobnosti své kočky, které rostliny budeme v bytě pěstovat.

Text: Pavla Šimáčková

Chovatelská stanice britských koček Noblesse Charm, CZ, www.noblessecharm.xf.cz

 autorka, Renata Vaníčková, www.rewan.eu

Zdroj: http://www.moje-kocka.cz/pece-a-vychova/nebezpecne-rostliny-pro-kocku-78.html

FotoArchiv: Sphynx Cattery Mutiny,CZ