Kočičí vrnění, předení - informace jak vzniká a jaký je jeho důvod

Vrnění ovládá každá kočka jinak. Dokonce jsou kočky, které nikdy nevrní. Proč ovšem, to nikdo netuší. Buď to neumí, nebo nepotřebují. Navíc kočka domácí je jediná šelma, která umí vrnět při nádechu i při výdechu. Ostatní velké kočky to ovládají jen při výdechu. Frekvence vrnění je v rozmezí 25-150 Hertzů.

Rozdělení vrnění koček:
Jemné „rrrrr“ značící maximální spokojenost s drbáním či životem samotným. Kočka takto jemně vrní svým koťatům, a tím jim dává najevo, že vše je v nejlepším pořádku. Koťata naopak předou ke své matce nebo sourozencům jako výzvu ke hře, žádají si tak o pozornost.

Lehoučké ševelení, sotva slyšitelné vrnění chvilkami ustávající je slyšet, když kočka spokojeně usíná.

Hlasité vysoké „vrau vrau“, skoro až pisklavé, místy až přeskakující jako puberťákův hlas, je odrazem maximální spokojenosti, maximálního vzrušení. Nebo ho slyšíme v případě, že si kočka již dlouho žádá naši pozornost. Nejsnáze k tomu svoji kočku vyprovokujete divokým hlazením, ale některé kočky takto vrní skoro pořád…

Podobně předou kočky i při bolesti, v kritické situaci nebo při porodu s cílem odvést pozornost od deprimující situace!

A zde vědci přicházejí na pozoruhodnou věc…

Léčivé kočičí předení
Když kočka přede, v jejím těle se vylučují endorfiny, které jí pomáhají lépe zvládat bolest.

Vrnění je mocný nástroj, který patrně není jen prostředkem k vyjádření radosti, příjemných pocitů, případně bolesti, nebo komunikační prostředek s koťaty.

Frekvence, kterými kočky předou, dle pozorování pomáhají zlepšovat pevnost kostí a podporovat hojení ran. To by vysvětlovalo předení při nepříjemných a bolestivých situacích. Jak je to možné?

Kočky mají styl života spíše podobný nicnedělání, však 16 hodin denně prospí. Vedou velice úsporný život. Relativní nedostatek zátěže by u lidí způsobil svalovou atrofii a řídnutí kostí. U koček tak evoluce vyvinula tento revoluční mechanismus, který stimuluje svaly a kosti jemnými vibracemi předení. Svaly neochabují, kosti neřídnou…

Že je to zřejmě trefa správným směrem dokazuje i fakt, že například psi vykazují mnohem více kostních a svalových abnormalit (třeba právě řídnutí kostí) než kočky, přitom jejich styl života je mnohem aktivnější.

Vrnění je tedy pro ně prostředkem ke zlepšení kondice a zpevnění vlastního zdraví. A právě tyto léčebné účinky jsou velkou výzvou pro lékařské výzkumy budoucnosti.

Ale i pro lidi je kočičí předení pozitivní. Už jste možná slyšeli o nahrávce francouzského veterináře Jean-Yvese Gaucheta. Nahrál dvouminutové předení své kočky, dvacetkrát za sebou ho namixovat a vznikla nahrávka, která podle pozdějších experimentů umí znatelně snížit úzkosti, stres, nervozitu a má dokonce kladný vliv na usínání.

Jak vzniká vrnění
Kočky produkují vrnění  prostřednictvím přerušovaného stahování hrtanových a bráničních svalů.

Zdroj: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/texty/ruzne/kocici-vrneni-predeni-informace-jak-vznika-a-jaky-je-jeho-duvod

Krásný den Vám přeje Sandra a Sphynx Cattery Mutiny,CZ

Doporučení pro testování HCM a chov koček

Doporučení pro testování:

První vyšetření by mělo být provedeno ve věku 1 rok, před tím, než je kočka použita v chovném programu. Další vyšetření jsou doporučitelná každoročně až do věku nad 3 roky. Poté se vyšetření doporučuje ve věku 5-ti let. Pokud jde o kočky velmi cenné pro další chov nebo o takové, které se nacházejí v riskantní pozici (podezřelý výsledek vyšetření nebo mají blízké příbuzné u kterých bylo diagnostikováno HCM), bylo by moudré provádět vyšetření dále, například ve věku 8 let. Prosím,uvědomte si, že toto je pouze všeobecný názor, který by měl být interpretován individuálně pro každou kočku.

Doporučení pro chov:

Také zde se jedná o všeobecná doporučení, k nimž by mělo být přihlíženo pro každý jednotlivý případ zvlášť.

*) Blízcí příbuzní zde představují sourozence, rodiče a potomstvo.

Normální srdce:
Kočka se statutem normální srdce na základě vyšetření a bez blízkých příbuzných, kteří by byli diagnostikováni s HCM může být samozřejmě použita v chovu s ohledem na HCM.

Diagnostikovaná s HCM:
Kočky diagnostikované s HCM jakéhokoliv stupně nemohou být použity v chovu.

Kočky s výsledkem vyšetření: podezřelá

Podezřelá znamená, že během vyšetření bylo v srdci bylo nalezeno něco, co není "normální", ale v době vyšetření není známo, zdali se jedná o HCM nebo zdali se toto může vyvinout v HCM nebo ne... neznamená to automaticky, že se u kočky vyvine HCM!!!! Slovo "podezřelé" znamená přesně "podezřelé". Anomálie může být způsobena dalšími věcmi, jako je vysoký krevní tlak, nedostatečnost ledvin nebo něco jiného. Kočka může také mít normální odchylku vzhledem ke "standardním hodnotám", jako např. že papilární svaly mohou být trochu větší, než ty, se kterými se setkáváme u průměrné kočky, pouze další vyšetření může ukázat, zdali se jedná o HCM či nikoliv.

U koček, které mají podezřelý výsledek vyšetření by se mělo postupovat následovně:

Podezřelá, mladší jak 2 roky:
Pokud je kočka mladší jak 2 roky, když je provedeno vyšetření, není doporučeno použití této kočky dosud v chovu. Místo toho by mělo být provedeno další vyšetření, když je kočka starší jak 2 roky.

Podezřelá, 2 - 3 roky:
Pokud je kočka ve věku 2 - 3 roky, když je prováděno vyšetření, chov by měl být plánován pokud je to absolutně nezbytné, pokud kočka neměla žádné potomstvo dříve. Druhý partner by měl mít samozřejmě normální srdce a neměl by mít žádné blízké příbuzné*, kteří byli diagnostikováni s HCM. Tato koťata by neměla být použita v chovném programu s časovým omezením. Tento zákaz nepoužít koťata pro chov může být vzat zpět, pokud rodič s vysokým stupněm rizika má normální srdce nebo je stále podezřelý v dalším testu ve věku 3 roky.

Podezřelá, starší jak 3 roky:
Pokud kočky byla starší jak 3 roky, když bylo prováděno vyšetření, kočka může být použita v chovném programu, ale musí být pářena pouze s takovou Mainskou mývalí, která má normální srdce a která nemá žádné blízké příbuzné diagnostikované s HCM.

Blízcí příbuzní postižených koček

Jestliže je kočka diagnostikována s HCM, doporučuje se pro blízké příbuzné* následující:

Blízký příbuzný byl diagnostikován s HCM, u kočky samotné je srdce normální, když je mladší jak 2 roky:
Nedoporučuje se použít tyto kočky v chovu dokud nebude provedeno další vyšetření ve věku 2 roky.

Blízký příbuzný byl diagnostikován s HCM, u kočky samotné je srdce normální ve věku 2 - 3 roky:
Je doporučován nejvýše 1 vrh, pokud kočka neměla dříve potomstvo. Druhý partner by měl mít normální srdce a žádné blízké příbuzné* diagnostikované s HCM. Nedoporučuje se použít koťata z tomto vrhu v chovu po omezenou dobu. Toto doporučení nepoužít koťata pro chov může být vzato zpět, pokud rodič s vysokým rizikem stále nevykazuje žádné příznaky HCM ve věku 3 let.

Blízký příbuzný byl diagnostikován s HCM, u kočky samotné je srdce normální, když je starší jak 3 roky:
Pokud kočka stále nevykazuje žádné známky HCM ve věku 3 roky, může být tato kočka použita v chovném programu. Měla by však přednostně být pářena s Mainskou mývalí, které nemá žádné riziko (není podezřelá nebo není kočkou s blízkými příbuznými diagnostikovanými s HCM).

Pokud kočka byla diagnostikována s podezřelým srdcem a také má blízké příbuzné, kteří byli diagnostikováni s HCM měli byste být zvláště opatrní.

Pomoc!

Pokud si nejste jisti s tím, co se vztahuje na vaši kočku, neostýchejte se kontaktovat kontaktní osobu pro zdravotní program!

Zdroj: http://www.pawpeds.com/healthprogrammes/recommendations_cs.html

Krásný den Vám přeje Sandra a Sphynx Cattery Mutiny,CZ

Kočky a psi

Když o tom přemýšlím, připadá mi, že kočka si ostatní zvířata jakoby rozdělila do tří skupin: na velká zvířata, potenciální kořist a na osobní známé. Všechno to, co je menší než ona, je určeno k ulovení. Velká zvířata, těch si vůbec nevšímá a snaží se jim jít z cesty. Ke svým dobrým známým, větším či menším, se chová přívětivě. Přirozeně ale odmítá konkurenci ve vlastním domově. Malá zvířata za konkurenci považována nejsou, pes však již ano. A tak jsme znovu u vztahů mezi kočkami a psy.
Jako pes a kočka
Lidová moudrost praví: „Ti dva spolu vycházejí jako pes a kočka,“ což je o dvou lidech, kteří se neustále o něco přou. Z vlastní zkušenosti vím, že pes a kočka spolu dokážou v pohodě žít, ale pouze za předpokladu, že do jejich života nebude zasahovat člověk. Bohužel existují lidé, kteří s oblibou své psy proti kočkám štvou. Je samozřejmé, že tento pes následně nemůže žádnou kočku „ani cítit“. V tomto případě se naopak kočka psa bojí a za normálních okolností se snaží před ním utéct. Pouze ve výjimečném případě se dokáže proti psovi postavit a přejít do útoku.

Kdysi se mi něco podobného přihodilo. To jsem ještě bydlela v paneláku. Odcházela jsem na nákup a mezi dveřmi jsem se zastavila, protože na chodbě byla sousedka. Nějak jsme se zapovídaly a moje perská kočka vyběhla na chodbu. Byla to taková chundelatá a poněkud vyžraná kočička, ale normálně strašně hodná. Jenže zároveň od sousedky vyběhl jejich také normálně strašně hodný pes, jenže dobrman, vycvičený venkovní kočky na louce pěkně prohánět. Lekli se oba. Pro Dorku (tak se kočka jmenovala) to byl šok, něco, jako kdyby potkala slona. Jenže nějak se v šoku pochlapila a na milého dobrmana začala prskat a sekat po něm. Pes nevěřil vlastním očím, to se mu v životě ještě nestalo, navíc takovou kočku viděl prvně v životě. A tak se otočil a pomalu se vrátil do bytu, což bylo pro obě strany to nejlepší. Já i sousedka jsme si pořádně oddechly, vůbec jsme nevěděly, co bychom dělaly, kdyby došlo k boji. No, já věděla, Dorku bych nedala. Jenže ty následky, co to mohlo mít …

V Řecku
Když jsem byla před časem na dovolené v Řecku a na Maltě, pozorovala jsem, jak může v přirozených podmínkách fungovat soužití psů a koček. Na ulicích je nespočet psů, kteří nikomu nepatří, a ještě více zdivočelých koček. Musí se sami postarat o svoji obživu a hlavně v létě těží z turistického ruchu. Každá hospůdka se stolky venku je doslova obležena psy a kočkami, kteří již vědí, že stolující turisté mají měkká srdce a rádi vyhublým zvířatům poskytnou zbytky ze svých talířů. Ačkoli zvířatům jde o přežití, dokážou se podělit nezávisle na teritoriu. Kráčejí těsně vedle sebe, jako by se neviděla, a pokud se některé z nich dostane k chutnému soustu, ostatní se nesnaží mu je sebrat. A stejná mírumilovnost platí i jinde. Můžete vidět, že pes spí někde na rohu ulice, a když kolem něj kráčí kočka, ani neotevře oko. Často můžete vidět, jak se oba vyhřívají na sluníčku jen pár kroků od sebe.
 Tento vztah je možný, protože kočky a psi se znají. Vědí, co je ten druhý zač, správně si jej zařadí a respektují jej. U nás je situace docela jiná. Psi a kočky se setkávají jen zřídka a za normálních podmínek téměř nemají možnost, aby navázali bližší kontakt. Pak není divu, že pes považuje kočku za zajímavou bytost, kterou by si rád jednou důkladně očichal. Ani micka nenamítá nic proti seznámení, ovšem vyžaduje opatrnost a zachování všech pravidel kočičího slušného chování. A zde je kámen úrazu.

Každý vše vidí po svém
Moje jorkšírky s kocoury vyrůstaly, s nimi jedí, spí, hrají si. Vůbec je nenapadne zaútočit na malé kotě batolící se bytem. Stará hafinka od dětství vyrůstala se stejně starým kocourkem, a když na ni přišly touhy, bylo docela směšné ji vidět, jak si kocourovi sedne na záda, drží jej okolo krku a vesele po něm rajtuje. A kocoura ani nenapadlo na ni prsknout nebo, nedej bože, vytáhnout drápky. Hafinka mu vlídné zacházení vracela tím, že kocour s ní směl spát na válendě.

Kočky a psi mají naprosto odlišné pojímání života a jako by hovořili jinými jazyky. Pes je spontánní a provádí své záměry bez okolků. Dokáže přijít ke kočce do těsné blízkosti a prohlížet si ji. Kočka se samozřejmě cítí v nebezpečí a obvykle se otočí a uteče. A milý pes se ihned pustí do pronásledování, protože kočka se mu svým útěkem začne jevit jako vítaná kořist.

Kočky, které již tuto zkušenost se psem mají za sebou, zůstanou klidně sedět. Bezpečně totiž poznají, zda před sebou mají nebezpečného psího zabijáka, nebo pouze uštěkaného psa. A hloupý pes, kterému šlo jen o kontakt, se zaraduje, že se mu povedlo se ke kočce přiblížit. Netuší, že její podle něj přátelské vrtění ocáskem neznamená radost, ale zlost. A tak pes spáchá další hrubou chybu – bez okolků nadzvihne kočičí ocas a svým studeným čumákem zkontroluje její „vizitku“. To je nepřípustné a nehorázné! Podobné důvěrnosti kočka povoluje pouze nejbližším přátelům.

Do této chvíle dobromyslná kočka nezaváhá, otočí se a varuje psa zdvižením přední tlapky a položením uší. Pes samozřejmě nechápe a vidí v tomto gestu výzvu ke hře. Kočka toho má v tu chvíli dost. Vyrazí jako blesk, zasadí psímu čenichu několik přesně mířených ran a klidí se co nejrychleji do bezpečí. Pes je celý bez sebe z tak nečekaného a záludného útoku. Ale není poučen. Příště se chová tak, jak mu velí jeho povaha, opět se bezúspěšně pokouší o kontakt. Chytrý pes se ke kočce již přibližuje opatrněji nebo se jí raději rovnou vyhne. Agresivní pes, ten kočce vyhlásí pomstu a každou kočku bez pardonu prožene.

V podstatě kočka zahnaná někam na strom pociťuje převahu. Sedí někde nahoře a s opovržením hledí na toho zuřivce, co neumí ani šplhat. A někdy jej i s chutí provokuje. Dokáže i přesně odhadnout, kam až sahá řetěz od boudy psa, a klidně se mu prochází těsně před nosem. Někdy kočka i naznačí možnost útoku. A když je pes zuřivostí již bez sebe, kočka se vztyčenou hlavou pomalu odkráčí …

 Dana Skopcová

Zdroj:  http://www.ifauna.cz/kocky/clanky/r/detail/7029/kocky-a-psi/

Krásný den Vám přeje Sandra a Sphynx Cattery Mutiny,CZ

O čem je chov koček aneb Mýty o chovatelích

Bohužel se často setkáváme s názorem, že chovatel, který prodává koťata, svá zvířata nemiluje, využívá je k množení koťat, za která pak dostává těžké peníze, a žije si ze zisků z prodeje. Na tomto místě bychom proto rádi uvedli věci na pravou míru.

Cílem chovu je šlechtění.

To znamená, že každý chovatel se především snaží zvýšit kvalitu koček plemene, které chová. Snaží se zlepšit jejich typ, kvalitu zabarvení. prostě snaží se, aby zvířata z jeho stanice co nejvíc odpovídala standardu, který je pro

každé plemeno vypracován. Práce je to náročná, je na mnoho let, a ne vždy se daří. To ovšem neznamená, že by chovatel koťata, která se exteriérově "nepovedou" utrácel, nebo se jich nějak zbavoval. I ne zcela typová koťata dostanou průkaz původu a bývají prodávána výhradně jako mazlíci za symbolickou cenu. Na mazlíky se prodávají  i koťátka, která 100% odpovídají typu daného plemene. Většině chovatelů záleží na tom, aby pro svoje odchovy našli ty nejlepší domovy. Chovatel tráví  často svůj volný čas na výstavách, dále musí mít dobře nastudovány standardy svého plemene, musí znát dobře genetiku, musí znát do detailu české i zahraniční linie svého plemene, aby mohl vybírat kvalitní jedince ke krytí. Měl by ovládat i cizí jazyk. Dnes bývá pro spoustu chovatelů velkým handicapem, pokud neumí alespoň anglicky. Každý den musí mít čas na své svěřence, musí jim nejen dát najíst, vyčistit jim záchod a pelíšek, ale musí se s nimi i mazlit a hrát si s nimi, protože i vyrovnaná povaha kočky je to, co z ní dělá milého a komunikativního společníka.

Náklady na chov vysoce převyšují zisky z prodeje koťat.

Chovatel platí nemalé peníze za veterinární péči pro svá zvířata, za krmivo (a krmit musí nejen chovná zvířata, ale i ta, která už pro chov nepoužívá a která u něj spokojeně tráví svůj "důchod".  Kočka se

dožívá běžně  15-20 let a po celou tu dobu o ni musí být postaráno), za stelivo, výstavy, krytí a další. Svůj chov nechává testovat na různé nemoci, i dědičné (genetické testy se ve velké většině provádí v zahraničí). Někdy se stane, že za celý rok neodchová kotě, ale náklady má vždycky. Obecně lze říci, že chovatelská stanice je ztrátová, když je hodně dobrý rok, tak se dostane s hospodařením na nulu. Pro zajímavost uvádím běžné ceny jednotlivých věcí, které jsou nezbytné:

Kvalitní krmivo dnes jsou nejvíce propagované značky např. Royal Canin, Taste of the Wild,  Iams, Trainer, Porta 21, Leonardo a podobné. Dnešní výběr na různých webshopech je veliký. Průměrná spotřeba 15 kg stojí okolo 1800 Kč, běžně velká chovatelská stanice (tj. kolem 6 koček) spotřebuje toto množství cca za 2-3 měsíce (záleží na "žravosti" koček :-)), dále konzervy, syrové maso, různé doplňky tuto cenu ještě navyšují. Běžná konzerva kvalitnějšího krmiva stojí kolem 30 Kč, ceny syrového kuřecího a hovězího zná každý.

Stelivo průměrné kvality 5 kg okolo 60 Kč, běžná stanice spotřebuje ročně okolo 400 kg steliva. Existují i steliva s nižší spotřebou, která jsou ovšem podstatně dražší.

Kompletní očkování koťat tou nejlepší vakcínou okolo 2000 Kč za jedno kotě.

Mikročip a Pet Passport, který dnes nahrazuje očkovací průkaz, okolo 800 Kč za jedno kotě.

Testy na různé choroby FeLV společně s FIV okolo 600 Kč, nutné opakovat u zvířat, která byla na krytí jinde než doma, genetické testy na některé dědičné choroby kolem 1800 Kč. HCM sonografické vyšetření s platným certifikátem se pohybuje od 800 – 1500 Kč. 

Další veterinární péče - odčervování, léčení případných onemocnění - to se nevyhne nikomu, kastrace koček, které už chovatel dále nepoužívá pro chov - nelze jednotně stanovit průměrnou cenu. Obecně odčervovací tabletky stojí v průměru kolem 100 Kč, kastrace kocoura kolem 700 Kč, kastrace kočky je dražší a cena závisí na použité anestezii, může se vyšplhat i na 1000 Kč.

Krytí 

Pokud nemá chovatel svého kocoura a kryje kočky jinde.  Většinou se ceny za krytí u nás a plemene Kanadský sphynx pohybují průměrně okolo 10 000,. Cena se odvíjí od kvality vybraného krycího kocoura. Vše záleží na vzájemné dohodě mezi chovateli. V zahraničí bývají ceny za krytí podstatně vyšší. Většinou se ale u vysoce kvalitních jedinců pohybují v desítkách tisíc.

Výstavy

Patrně finančně nejnáročnější položka. Chovatel platí poplatek, tzv. klecné, které v ČR a SR činí v průměru kolem 600 Kč za 1 den pro 1 kočku. V zahraničí kolem 900 Kč, na světové výstavě kolem 2000 Kč za jednu kočku. Pro nejvyšší titul, který lze na výstavách získat, musí majitel s kočkou absolvovat celkem 21 výstav (a to za předpokladu, že je na všech výstavách úspěšná!!!). Do nákladů je zapotřebí započítat i cestovné a ubytování.Pro srovnání, vystavení jednoho průkazu původu na plemenné knize stojí 150 Kč, můžete si tedy spočítat, že PP skutečně není to, co dělá cenu kotěte.

Dále je potřeba si uvědomit, že chovatel často musí své chovné zvíře dovézt ze zahraničí, kde je jeho pořizovací cena mnohem vyšší, než u nás.

Pro srovnání, chovatel velkou část svých koťat prodá na mazlíka, většinou pouze za symbolickou cenu.  Do chovu jde jen malá část koťat (v ČR jde do chovu kolem 3-5% všech narozených koťat).

Co říci závěrem? Snad jen to, že velká většina chovatelů se snaží o ten skutečný cíl chovatelství. Bohužel všude se vyskytují i takoví lidé, kteří kazí dobré jméno ostatním, jsou i mezi námi chovateli, ale podle takových nelze soudit všechny. Přeji Vám, čtenářům našich stránek, abyste se setkávali jen s těmi, kteří jsou zodpovědní a seriózní.

autorka: Mgr. Kateřina Horáčková, chovatelská stanice "ze Svobody,CZ"

                              http://katka.radkova.sweb.cz/

foto archiv Sphynx Cattery Mutiny,CZ

Krásný den Vám přeje Sandra a Sphynx Cattery Mutiny,CZ

Malá genetika pro kočku

Chceme-li pochopit genetiku, musíme se vrátit až k Darwinovi. Ten první popsal a vysvětlil mechanizmy působící při vývoji živých systémů. Principem těchto mechanizmů je soutěžení o lepší prostředí, výživu a metabolizmus. Systémy, které v soutěži uspějí přežívají, ostatní zanikají. Vývoj od vzniku živého systému přes vznik buňky, mnohobuněčného organizmu až k tomu nejsložitějšímu - savcům, má základní předpoklady: dědičnost, tj.identickou reprodukci, mutace, tj.proměnlivost a regulační mechanizmy, tj. přírodní výběr.
Základní jednotkou u domácích zvířat je plemeno. Plemenem se rozumí populace zvířat téhož druhu a téhož fylogenetického (kmenového vývoje organizmů v historickém sledu ve smyslu vývojové teorie) původu, s charakteristickými znaky, které se za neměnných podmínek přenášejí na potomstvo, a která je tak početná, aby zaručovala reprodukci. Každé plemeno má řadu morfologických a fyziologických znaků. Je-li zvíře příslušníkem určitého plemene, musí plně vyjadřovat tyto znaky, tj.musí odpovídat předepsanému standardu.
V chovatelské, plemenářské práci za nejnižší jednotku považujeme jedince a rodinu, tj. skupinu geneticky vzájemně příbuzných jedinců, pocházejících z jednoho společného předka. Plemenitbou rozumíme cílevědomé rozmnožování zvířat. Příbuzenská plemenitba znamená připařování jedinců navzájem příbuzných. Je úzká - pokrevní (rodiče - potomci, sourozenci), blízká (polosourozenci, sourozenci rodičů) a vzdálená. Koeficient příbuzenské plemenitby se značí F x, kde x je jedinec, pro kterého koeficient počítáme a je to relativní číslo vyjadřující stupeň intenzity příbuzenské plemenitby.

Vlastními nositeli dědičnosti jsou nukleové kyseliny, genetická informace je zapsána v DNK (deoxyribonukleové kyselině), která je uložena v chromozomech v buněčném jádře. Rozděluje se přesně do dalších buněk pomocí buněčného dělení. Zdrojem genetické proměnlivosti jsou mutace ( obměny) a chromozomové aberace (úchylky), které vedou ke změnám chromozomů, případně i ztrátám genetické informace.

Nový jedinec vzniká splynutím pohlavních buněk, vajíčka a spermie. Každá z nich nese poloviční počet chromozomů , splynutím se zachová stálý, pro každý druh charakteristický počet chromozomů. Při křížení se kombinují vlohy, nacházející se na různých chromozomech. Geny ( dědičné vlohy, jednotky dědičnosti určené utvářením nukleových kyselin) mohou být velkého účinku a podmiňují vznik jednoduše dědičných kvalitativních znaků, nebo malého účinku, které spolu s působením prostředí vyvolávají vznik kvantitativních znaků. Jeden gen se může podílet na vytváření více znaků, nebo více genů může vytvářet jeden znak.
Nedědí se přímo jednotlivé znaky, ale dědičné podněty, které vedou při dalším vývoji jedince k vytváření určitých znaků -- souhrn těchto schopností se nazývá genotyp (dědičné založení). Jednotky dědičného znaku, geny, jsou v organizmu vždy v párech, jeden od matky, druhý od otce. Tyto párové, sobě odpovídající faktory se nazývají alely. Vlohy - alely, které si v páru odpovídají, mohou být stejné nebo nestejné. Dominantní, tj. převládající vloha se značí velkým písmenem, recesivní, tj. ustupující vloha malým písmenem.
Různému dědičnému založení, různým genotypům, odpovídá různý, zevně viditelný, zjistitelný nebo měřitelný projev - fenotyp. Podle fenotypu nelze v některých případech přesně odhadnout odpovídající genotyp. Na utváření fenotypu se podílí kromě genetického založení také působení zevního prostředí, výživa, podmínky chovu.

Prakticky to znamená, že genotyp můžeme odhadovat u koček podle rozboru rodokmenu. Tam ovšem nejsou zapisovány všechny znaky, které se u jedinců hodnotí, ale jen barevné variety. Také čtyři zapsané generace jsou pro plemenářskou práci úplné minimum. U znaků, které jsou podmíněny více faktory, může dojít k nepředpokládaným překvapením. V živé přírodě není nic přesně nalinkováno a nic 100 %. 

Tak jako ve známém vtipu, kdy krasavice říká vědci -- budeme mít spolu dítě, po mně bude krásné a po vás chytré. Vědec na to - nebo po mně nepěkné a po vás hloupé.

MVDr. Květa Mahelková

Zdroj: http://www.ifauna.cz/kocky/clanky/r/detail/1436/mala-genetika-pro-kocku/

Krásný den Vám přeje Sandra a Sphynx Cattery Mutiny,CZ

Toxoplazmóza a těhotenství

Není to tak dlouho, co otěhotněla moje dobrá kamarádka, majitelka kočky, a mně shodou okolností ve stejné době kousla toulavá kočka. Kamarádka přemýšlela, jestli by nebylo zdravější dát kvůli miminku svoji kočku pryč a já se bála, jestli jsem se od „divoké šelmy“ něčím nenakazila. Obě tyto situace mě přiměly k
vášnivému čtení o kočičích nemocech a procházení různých diskuzí chovatelů. Ráda se teď s vámi podělím o své poznatky a dovolím si rovněž použít několik výňatků z odborných lékařských článků a statistik.

Co můžeme chytit od kočky
Jak jsem zjistila, tak jediná závažná nemoc, kterou může člověk, kromě vztekliny, od kočky chytit, je toxoplazmóza. Toto onemocnění je způsobené parazitárním prvokem, ke kterému jsou vnímaví všichni

teplokrevní živočichové. Nakažení probíhá orálně (ústy). Množí se v tenkém střevě pouze kočkovitých šelem a tvoří tzv. tkáňové cysty, což je měchýřek skrývající parazity, který čeká, až ho někdo pozře (nejlépe kočka), aby se mohl dále pohlavně množit. Dává přednost rychle se dělícím buňkám, proto je tak nebezpečný pro rostoucí lidský plod do třetího měsíce těhotenství - způsobuje většinou potraty, méně často deformace plodu (srdce, mozek). V pozdějším stadiu těhotenství se již dá toxoplazmóza léčit a neměla by mít nijak ohrožující vliv na vývoj dítěte. Nebezpečná je toxoplazmóza ve větším množství (ne jako jedinec), kdy právě páchá největší škody svým usazováním se ve tkáních.

Kočka a toxoplazmóza
Toxoplasmózou může onemocnět kočka, která pozře mezihostitele - to může být myš nebo kus syrového masa. Ve velké většině případů u ní toto onemocnění proběhne bez příznaků, pouze náhodným vyšetřením trusu se najdou vajíčka parazita. Pokud se onemocnění projeví, jeho nejčastější formy jsou zápal plic,

průjmy, teploty, výtoky z nosu a očí a zánět mandlí. Pohlavní množení parazitů ve střevech (s následným vylučováním vajíček do vnějšího prostředí) probíhá nejčastěji u mladých koček (maximum případů se vykytuje u tří až šesti měsíčních koťat). Pokud kočky zmíněnou formu onemocnění jednou prodělají, už nikdy se neopakuje (vyjma případů zvířat oslabených jinými těžkými infekcemi). Pokud tedy máte doma kočku, která nechodí ven (nechytá myši) a není krmená syrovým masem, je riziko toxoplasmózy téměř vyloučené. Navíc kočičí exkrement začíná být závadný až po 24 hodinách a na to, aby se od něj člověk nakazil, musí projít ústní dutinou a trávícím traktem. Takže pokud nepozřete kočičí trus či nesníte ze záhonu neomytou zeleninu, která se dostala s ním do styku, tak se skutečně nemusíte nákazy od svého miláčka obávat.

Jak se může člověk nakazit
Člověk se nejčastěji nakazí syrovým králičím masem, proto je doporučeno vždy králičí maso před požitím zmrazit. Mají-li vaši králíci toxoplasmózu, se dá zjistit odborným vyšetřením (dost nákladné). Dalším

významným zdrojem nákazy je syrové hovězí maso. Nákazou jste ohroženi i v případě, že neholdujete populárním tatarským biftekům. Kolikrát jste si již při přípravě například sekané olízli ruku nebo ochutnali, zda je maso dost slané? Nebo pořádně neumyli prkýnko na krájení?
Dále je zajímavé, že toxoplazmózu za svůj život prodělá asi 80 % lidí – člověk si jednoduše vytvoří protilátky a nikdy se to nedozví. Lidem se sníženou imunitou může vzniknout uzlinová forma toxoplazmózy („boule za ušima“), která se léčí speciálními antibiotiky a těžké formy se léčí antimalariky v infúzích.

Závěr
Takže – milovníci zvířat, kteří máte doma psy, králíčky, andulky, křečky, morčata a další mazlíčky, kteří nejsou kočkovité šelmy – pokud je nedostatečně tepelně upravené nesníte, toxoplasmózu od nich nedostanete. Pokud chováte kočku, tak je třeba dodržovat hygienu při čištění kočičího záchodku (čistit pravidelně každý den a během těhotenství nezapomínat na gumové rukavice). Hovězí či králičí maso nechte před zpracováním raději nějakou dobu v mrazáku a neochutnávejte je syrové – po kontaktu s ním si vždy

pečlivě umyjte ruce. Po práci na zahradě si rovněž pořádně umyjte ruce a nejezte neomytou zeleninu. Ve všech zde uvedených případech, kdy můžete přijít do kontaktu s toxoplazmózou, je samozřejmě nejideálnější prevencí používání gumových rukavic.
Svou těhotnou kamarádku jsem tedy zbavila předsudků a kočička dále skotačí v její domácnosti, která se již stačila rozrůst o zdravého syna Jakoubka. Teď apeluji na všechny budoucí maminky, aby nedávaly své čtyřnohé přátele pryč kvůli „babským pověrám“ – pokud budete dodržovat základní hygienu a pravidelně odčervovat a očkovat své kočičky a pejsky, tak se nemusíte skutečně ničeho obávat. U psů a venkovních koček navíc doporučuji čas od času (hlavně v létě) používat přípravek proti blechám a klíšťatům (např. spot-on nebo sprej Frontline). Výborný je také spot-on Stronghold, který sice nepůsobí na klíšťata, ale zato, kromě blech, zbavuje kočky a psy oblých červů a velice účinně působí také proti ušnímu svrabu a srdečnímu červu (nebezpečí např. při pobytu u moře).

text: Marcela Árendášová, ozviratech@seznam.cz

foto archiv Sphynx Catery Mutiny,CZ

http://www.ifauna.cz/kocky/clanky/r/detail/5599/toxoplazmoza-a-tehotenstvi/

Krásný den Vám přeje Sandra a Sphynx Cattery Mutiny,CZ

Manuál pro začínajícího chovatele - Jak si vyrobit kočičí strom

V tomto díle manuálu se budeme věnovat výrobě škrabadel. Dozvíte se, jak lze vyrobit originální kočičí strom, populární škrabadlo.

Proč kočka potřebuje škrabadlo
Každá kočka, která žije v domácnosti, potřebuje cítit kousek přírody. Kočky rády lenoší ve výškách, což škrabadlo splňuje, potřebují si brousit drápky, k čemuž strom přímo vybízí, a také milují akrobatická čísla, která může takový kočičí strom také evokovat. V obchodech lze vybírat z různých materiálů i kvality
provedení, z různých velikostí i barev. Poslední dobou se však dostávají do obliby škrabadla vytvořená z přírodního dřeva, která umožňují mít doma originální a estetický kousek. Vzniklo mnoho obchodů, které v současnosti nabízejí výrobu škrabadla na míru.

Kde škrabadlo umístit
Škrabadla v první řadě mají sloužit kočkám, a jak již víme, kočky milují nejen slunce, lenošení a výhledy, ale také pohyb a hru. Škrabadlo by rozhodně nemělo být zastrčeno někde v tmavém koutě. Kočky rády sledují dění v rodině, a to z místa, odkud je výborný výhled na celý pokoj. Takovým současným trendem v domácnostech s kočkami je vytvořit kočce možnost pohybu po celém prostoru pokoje. V praxi to vypadá tak, že v místnosti je umístěno více škrabadel, která spojují další vodorovná škrabadla připevněná na zdech pokoje. Kočkám lze umožnit pohyb po celém obvodu zdí pokoje, ale je také možné propojit škrabadly dva i tři pokoje. Chce to jen malý stavební zásah - probourání malého otvoru do vedlejší místnosti. Další možností je vyrobit si škrabadlo na míru na balkon nebo do voliéry. Zde platí poněkud jiné zásady než u interiérových škrabadel. Venkovní škrabadlo nemusí být opracované ani nijak upravené. Kůra stromu, která by se mohla v bytě kazit, není venku nikomu na obtíž. Také odpočívadla nemusejí být čalouněná, v případě hezkého počasí lze na odpočívadla položit pelíšek. Vždy platí, že škrabadla neumísťujeme do okolí vzácných kusů nábytku nebo elektroniky. Kočky k seskokům zpravidla použijí i nejbližší objekty. Velmi vhodné je využít jinak nevyužitelných výklenků, rohů místnosti a podhledů.

Co budeme na výrobu  škrabadla potřebovat?
• vhodný strom anebo středně hrubou větev ze stromu
• nůž na odstranění kůry stromu

• lepidlo
• lak na dřevo a štětec
• sisalový nebo lněný provaz nebo hrubou šňůru na prádlo, která však není na omak tak nepříjemná a neuvolňuje vlákna jako sisal
• desky, které budeme potřebovat na ležadla, minimálně 1,5 cm hrubé
• molitan o tloušťce 2 cm
• látku – vhodný je plyš anebo flís, ale také jiné pevné látky
• úhelníky, šroubovák, šrouby, hmoždinky atd.
• hodně fantazie

Než vyrobíme škrabadlo
Musíte si ujasnit, kde bude umístěno a jakou má plnit funkci. Vytvořte si návrh, na který načrtnete svou představu, a podle ní pak hledejte vhodný strom či větev.

Jaký vybrat strom?
Všichni víme, že ne každé dřevo je ideální na výrobu nábytku, ale to platí také u nábytku kočičího. Velmi nevhodným dřevem je třešeň, kaštan, dub, vrba, tis a jehličnany. Naopak vhodnými jsou stromy měkké, které se kočce dobře škrábou. Například baza, ovocné stromy anebo větev ořechu. Ořech je však tvrdé dřevo. Záleží, jaké škrabadlo si přejete.

 Postup výroby škrabadla
1. Vyberte si strom anebo větev stromu. Prosím vás, kvůli škrabadlu pro vaši kočku nedevastujte své okolí a dbejte na zákony i ekologii.
2. Odstraňte větve, které jsou nežádoucí, ty žádoucí naopak upravte do chtěné délky, kvůli schnutí ponechejte větve o pár centimetrů delší. Pamatujte na zlaté přísloví, dvakrát měř a jednou řež.
3. Odstraňte z povrchu stromu kůru.
4. Nechejte strom důkladně vysušit, optimální je až měsíc schnutí. Dřevo se může zkroutit nebo změnit

zbarvení.
5. Připravíme si z desky základnu, ve které bude celý strom ukotvený. Základnu přišroubujeme ke stromu, můžeme ji předem očalounit.
6. Upravíme všechny délky větví stromu na míru.
7. Kmen stromu natřeme lepidlem vhodným na dřevo a sílou ovíjíme provaz nebo šňůru kolem dokola kmenu. Větve, které budou držet odpočívadla, mohou zůstat neobtočené, ale zalakované, záleží jen na vás.
8. Z desek si vytvořte ležadla – odpočívadla na škrabadlo, minimální šířka pro kočku je 30 cm. Na desku nalepíme molitan tak, abychom překryli hrany desky, a potom očalouníme látkou. Tu lze přilepit i nastřelit přímo do dřeva desky zespodu.
9. Pomocí úhelníků i zkrutů přichytíme strom tak, aby byl pevný a nehýbal se ani při větší zátěži.

Další tipy
• Kromě ležadel můžete na strom upevnit i kukaně a závěsné pelíšky. Můžete si je také vyrobit, záleží jen na vaší šikovnosti.
• Oblíbené jsou také prolézací tunely, které můžete vyrobit z papírových rolí, můžete je očalounit nebo omotat zvoleným provázkem. Tunely můžete umístit přímo na škrabadlo nebo je zavěsit na dvou lanech. Vytvoří tak jakousi prolézačku a logickou hru pro kočky zároveň. Máte-li chuť na experiment, pokuste se elektroizolační páskou kolem dokola tunelu přichytit barevná pírka. Vytvoříte péřový tunel a peříčka působí na kočky jako magnet.
• Kočky také milují bylinky šantu kočičí a kozlík lékařský, které můžete dát do pytlíků, a ty umístit na provázcích na škrabadlo.

Profesionálové
Postup k zhotovení kočičího stromu je zcela osobitou záležitostí. Profesionálové, jimiž bezpochyby jsou výrobci kvalitních škrabadel na Slovensku cats-trees.eu, mají své, již ověřené postupy. Jsou jedinými výrobci těchto stromů „na míru“ na Slovensku a vyhoví i těm nejnáročnějším majitelům kočičích mazlíčků. Realizaci předchází odborné poradenství a konzultace, aby se každý kočičí strom mohl stát originálním i funkčním doplňkem domácnosti. Samozřejmostí je servis, dovoz zdarma a také montáž. Pokud si na sestrojení kočičího stromu netroufáte, můžete tedy kontaktovat výrobce kvalitních kočičích stromů.

Mgr. Tereza Turoňová, terezaturonova@centrum.cz

Zdroj: http://www.ifauna.cz/kocky/clanky/r/detail/6310/manual-pro-zacinajiciho-chovatele-v-jak-si-vyrobit-kocici-strom/

Krásný den Vám přeje Sandra a Sphynx Cattery Mutiny,CZ

Manuál pro začínajícího chovatele - Výbavička pro kočku

Letní prázdniny jsou tady. Spolu s dovolenými se u lidí, obzvláště u dětí, objevuje také touha po novém zvířecím miláčkovi. Právě o prázdninách máte možnost zvířátko plně začlenit do nové rodiny. Kočka je vhodné zvíře i z toho důvodu, že ji nemusíte venčit. Jak byste se ale měli připravit na příchod nového mazlíčka do rodiny?
Fotografie:
             
Velice ráda a často upozorňuji zájemce o kočku na to, že rozhodnutí pořídit si ji přichází velice rychle a její pořízení je také snadné. Avšak je nutné uvědomit si, že nejstarší kočka světa s doloženým datem narození se dožila 37 let. Jednalo se o kocoura Creme Puff, který žil v Austinu, Texas. Jste připraveni i na toto?

Pokud ano a uvědomujete si, že váš kočičí společník potřebuje kvalitní výživu, péči i pozornost
, jste ti správní kočkaři, kteří se mohou začít chystat na příchod nové kočky.

Misky
Ať již se jedná o kočku z útulku, anebo kočku s modrou krví, určitě bude potřebovat misky na potravu a vodu. Nabídka materiálů i vzhled misek je rozmanitý. Miska však musí být hlavně funkční. Musí být stabilní, aby ji kočka nepřevrátila. Na trhu jsou misky plastové, keramické, nerezové. Dnes dokonce existují fontány na vodu, které je zapotřebí čistit jednou týdně anebo automatické dávkovače pití i potravy. Vaše zvíře se tak dosyta nají i bez vás. Usnadňují nám tedy práci a šetří čas. Jednodušší misky z vhodných materiálů se mohou mýt v myčce, samozřejmě ty složitější ručně.


Pelíšek
Každé zvíře by mělo mít svůj pelíšek. Pelíšek slouží k odpočinku, měl by mít své místo, ale když si na něj
vaše kočka zvykne, můžete jej přemísťovat. Sami uvidíte, jak kočka reaguje na přesuny pelíšku. Obecně platí, že kočky milují čisté voňavé prádlo, je tedy pravděpodobné, že vůně aviváže bude vaši kočku přitahovat. Pelíšky by se samozřejmě měly prát i z hygienických důvodů. Dále pak existují přípravky na desinfekci pelíšků a škrabadel. V nabídce pelíšků je opět obrovská rozmanitost, pelíšky se vyrábí v různých barvách, materiálech i zpracování.


Hračky pro kočky
Kočka většinu dne prospí, jakmile se ale páníček vrátí domů, je připravena ke hře. Kočky jsou noční tvorové, abyste se dobře vyspali, musíte kočku pořádně unavit. Prý k tomu stačí dvacet minut intenzivní hry. Kočka si tím vybíjí energii i agresivitu, hra ji udržuje ve formě a veselou. Takže hraní je moc důležitá věc. Máte možnost vybrat si ze široké nabídky kočičích hraček, většinou však platí, že ta nejjednodušší hračka je nejoblíbenější.


Toaleta, podestýlka a lopatka
Toaleta je pro vaši kočku nezbytná, především čistá toaleta. Špinavá toaleta může způsobit nečistotnost vaší kočky. Ale jaký vybrat záchod? Otevřená toaleta je nejlevnější varianta. Pokud máte jednu kočku a exkrementy vybíráte okamžitě po použití toalety, nemusíte z ní vůbec cítit zápach. Pokud máte více koček nebo kocoura, jehož moč je silněji zapáchající, zvolte raději krytou toaletu. Tato má dvířka a také filtry pohlcující pachy. Dnes již existují také různé „vychytávky“, jako toaleta odstraňující pachy nebo dokonce robotické kočičí wc.

Do kočičího wc musíte nasypat podestýlku. Nejznámější je bentonitová podestýlka, která exkrementy hrudkuje. Vašim úkolem je tedy vyndat hrudky a dosypat potřebné množství steliva. Celé wc se mění jednou za měsíc až dva. Malou nevýhodou jsou kamínky, které vaše kočka ze záchodku může vynášet. Docela nedávno se objevilo silikátové stelivo. Nové vypadá jako krystalky a z tohoto steliva se vybírají pouze tuhé exkrementy. Moč silikát absorbuje a také neutralizuje pachy. Po delším používání však stelivo nevypadá až tak hezky jako na začátku. Po nějaké době je silikát cítit a vyměnit se musí celá podestýlka. Další možností je dřevěná podestýlka, která hezky voní po dřevě, ale funguje na opačném principu jako ta bentonitová. Močí se dřevěné válečky rozpadnou, tedy z wc se vybírají piliny a tuhé exkrementy. Toto stelivo je ekologické, není těžké a je vhodné pro větší koťata, která mají snahu vše ochutnávat. Úplně nejmenším koťatům bych pak doporučila papírové stelivo, které moč nasakuje.

Důležitá je také lopatka. Na trhu je jich nepřeberné množství a pouze vy si musíte vyzkoušet, která je pro vás nejlepší. Ale ze zkušenosti mohu říci, že nejvhodnější jsou lopatky se širšími otvory a širší lopatky. Nezapomeňte, i lopatky se musejí z času na čas umýt a vydesinfikovat.


Přepravka
Svojí kočku budete muset v něčem dopravit domů. Také se čas od času stane, že budete potřebovat kočku někam převést, třeba na veterinu nebo na chatu. Nejvhodnější jsou plastové přepravky, které nabízejí kočce bezpečí, jistotu a jsou také nejlépe udržovatelné. Nezapomeňte, že přepravka v autě musí být připoutaná.


Škrabadlo

Škrabadlo je velice důležitou součástí vybavení pro kočku. Kočka je malá šelmička, která potřebuje dostatek pohybu, své zaručené skrýše, pocit bezpečí i možnost lovu. To vše dnes nabízejí moderní škrabadla. Vybírat můžete od malých až po ty ke stropu. Škrabadlům a kočičímu nábytku začali věnovat pozornost také designéři, kteří navrhují kočičí nábytek tak, aby byl nejen funkčním, ale také estetickým nebo dokonce vzácným designovým doplňkem domácnosti.

Než si koťátko přinesete domů, schovejte z dosahu drobné a křehké předměty, jedovaté rostliny a zabezpečte dům proti úniku zvířete. Mám na mysli ochranné sítě na okna, či balkon. Říká se, že kočka má sedm životů, ale bohužel ne vždy to platí. Časem zjistíte, jaké má vaše kočka zvyky, kde se pohybuje a o
co jeví zájem, vždy však mysleme na to, že za zvíře jsme zodpovědní my, majitelé.

„Lidé zapomněli na tuto pravdu,“ řekla liška. „Ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal …“
Malý princ, Antoine Saint Exupéry

Mgr. Tereza Turoňová

Zdroj: http://www.ifauna.cz/kocky/clanky/r/detail/6199/manual-pro-zacinajiciho-chovatele-ii-vybavicka-pro-kocku/

Foto archiv Sphynx Cattery Mutiny,CZ

Krásný den Vám přeje Sandra a Sphynx Cattery Mutiny,CZ

FELINOTERAPIE aneb „léčba kočkou“

Jedná se o léčebný kontakt mezi člověkem a kočkou. Psychosociální a rehabilitační metodu podpory zdraví, která využívá pozitivního působení kontaktu člověka s kočkou, poskytující motivační podněty k uzdravení, odpočinku či stabilizaci organismu.
Probíhá buď terapie cílená, jejíž výsledky se dají objektivně posoudit nebo terapie relaxační, jejímž cílem a účinkem je navození zklidnění, vyrovnanosti, pohodové atmosféry.
Forma felinoterapie může být pasivní – již pouhá přítomnost kočky pozitivně působí při odbourávání pocitu samoty nebo forma interaktivní – o zvíře je již konkrétně pečováno, vztah je posunut do roviny vzájemného obohacování se a sounáležitosti. Člověk cítí za zvíře zodpovědnost.

Principem felinoterapie je soustavné pozitivní působení na cílovou skupinu osob, s cílem rozvíjet harmonii především v duševní oblasti. Současně však dochází i ke zlepšení fyzického zdravotního stavu, protože, když trpí duše, bolí celé tělo.
Felinoterapie je ideální podpůrná metoda při léčbě závislostí, neuróz, stresu, neklidu. Cílem terapie je korekce problémového c
hování, mírnění důsledků postižení, a to především formou přijímání sebe jako plnohodnotné bytosti, pozitivního ovlivnění sebevědomí a sebehodnocení postiženého, obnovení komunikace s okolním světem.
Všeobecně známé jsou účinky při snižování krevního tlaku, léčbě psychických potíží, stresu, pocitů úzkosti a fóbií formou bezprostředního kontaktu a doteku.
Základem felinoterapie je využití vrozeného daru empatie, intuice a léčivé energie kočky, schopné odnímat bolest a utrpení, navozovat duševní harmonii a napomáhat najít ztracenou životní rovnováhu. Také zodpovědnost za blízkého milovaného tvora drží seniory při životě.
Oblast psychická je s oblastí fyzickou velmi úzce spojena. Nemocný, handicapovaný či starý člověk se může cítit vyhoštěn z lidské společnosti, mnohdy ztrácí smysl života či dokonce chuť žít. Následně se uzavírá do sebe, přestává komunikovat s okolím, navazování kontaktů mu činí čím dál větší potíže. Přitom vnitřně o to více touží po přijetí, vnímá samotu a bolest mnohem intenzivněji než člověk zdravý či v produktivním věku. Postižený, bezmocný či starý člověk touží být přijímán bez podmínek, touží po sounáležitosti a pocitu blízkosti, fyzickém i verbálním kontaktu s živým tvorem.
Nedílnou součástí felinoterapie je přirozené rozvíjení schopností dětí postižených i dětí s mentální poruchou. Tato oblast si zaslouží stále více pozornosti, neboť kočka v takovém případě funguje jako zcela přirozený léčitel a přítel postiženého dítěte, které, aniž si to uvědomuje, je nuceno utvářet si své priority, učit se zodpovědnosti a rozvíjet své schopnosti jak motorické, tak mentální.
Kočka má v těchto situacích dvojí význam. Umožní vytvoření náhradní citové velice silné vazby, někdy lze hovořit až o propojení lidské a zvířecí duše. Prostřednictvím kočky je potřebným osobám umožněno lépe komunikovat s okolím, zvíře může hrát roli jakéhosi prostředníka při opětovném navazování kontaktů, dává oslabené bytosti pocit zodpovědnosti za své zvíře, který je velmi silnou motivací pro život.
Felinoterapie je v České republice takřka neznámým, většinou opomíjeným pojmem, vytlačovaným do pozadí známější a náročnější hipoterapií a canisterapií. Jistě, psi jsou nejčastějšími pomocníky člověka, přínos asistenčních, vodicích a signálních psů je značný, velmi záslužný a obdivuhodný. Zaslouží si tedy právem podporu a prezentaci. Kočka nemůže poskytnout člověku pomoc takového formátu, jako tito psi. Ale, ruku na srdce, to od ní ani neočekáváme. Požadujeme od ní a dostáváme cit, něhu, duševní harmonii a lásku.
Léčebné působení kočky může probíhat i v omezeném prostoru, kočka nevyžaduje pravidelné venčení, výcvik, fyzickou spoluúčast. Kočka si vystačí, postará se o sebe sama a přitom dokáže vyzařovat velice silnou pozitivní energii. Je tedy ideálním „terapeutem“ a společníkem pro osoby s omezenou pohyblivostí, kam patří jak tělesně postižení, tak většina seniorů. Nelze totiž opomíjet jisté kočičí mystično, již odpradávna obdivované, přijímané i zatracované, ale všudypřítomné …
Nelze samozřejmě srovnávat typické povahové vlastnosti zvířat tak odlišných, jako je například pes a kočka. Pes, extrovert, předurčen k družnosti a oddané poslušnosti je takřka protipólem introvertní kočky, která je vyhraněnou individualitou, samostatnou osobností s vlastním názorem. Ano, kočky si vytvářejí vlastní názor na člověka již při prvním kontaktu. Tento moment je mnohdy rozhodujícím pro další soužití. Pokud ovšem kočka člověka přijme do svého teritoria, jde o vztah velmi silný a rovnocenný. S kočkami lze komunikovat stejně tak, jako se sobě rovnými blízkými bytostmi.
Jde jen o to, umět navázat vzájemný hlubší kontakt, čitelný pouhým pohledem. Vzájemné spojení dvou odlišných, a přesto tolik podobných světů by nemělo zůstat opomíjeno a nedoceněno.
Felinoterapii se věnuji, protože mojí srdeční záležitostí jsou právě kočky, ale dodávám, že velice prospěšná a záslužná je přítomnost jakéhokoliv zvířete, i kdyby se mělo jednat o fretku, králíka, křečka, papouška či rybičky v akváriu. Skutečnost, že léčebná terapie dalších němých tváří nebyla dosud definována a pojmenována, nic nemění na její existenci.

Aga Grey

Zdroj: http://www.ifauna.cz/kocky/clanky/r/detail/4114/felinoterapie-aneb-lecba-kockou/

Foto archiv Sphynx Cattery Mutiny

Krásný den Vám přeje Sandra a Sphynx Cattery Mutiny,CZ