Určitě už jste slyšeli
o alergii na kočky či tzv. na kočičí srst a možná ji máte. Ale tak jako Vám
alergie na pyly nezabrání v procházce po parku, tak ani alergie na zvířecí miláčky nemůže být překážkou mít je doma, pokud
opravdu chcete.
Jistou alternativou za
chlupaté alergizující zvířátko být nahatá kočka, např. Donský Sphynx.
Přehnaná reakce těla
na neškodné látky z okolního prostředí, která se označuje jako alergie, je známá už od starověku. Egypťané podle záznamu z roku 1560 př. n. l.
léčili astma (jeden z možných projevů alergie) inhalací kouře z listů rostlin.
V 17. století začaly první úvahy o existenci alergenů, tedy něčeho, co
dráždí a nutí tělo „pracovat jinak“ ( z řeckého allos = jiný, ergon = práce).
Rozvojalergologie jako samostatného medicínského oboru a související imunologie nastal ve 20. století našeho letopočtu,
a to i z důvodu obřího nárůstu počtu pacientů.
Alergie sama o sobě není onemocnění. Představuje příznaky
vyplývající ze setkání s alergenem. Až 25 % obyvatel má genetickou vlohu pro
rozvoj alergie a 10 % dětí trpí alergickými potížemi.
Alergenem může být v
podstatě cokoliv z Vašeho prostředí – pyly, roztoče, prach, průmyslová chemie
jako čističe, prací prášek, šampon, léky a dále potraviny, včelí bodnutí nebo zvířecí srst.
Ve skutečnosti to, co alergii na kočky způsobuje, není jejich kožíšek, ale bílkovinná molekula označovaná jako FEL-D1 obsažená ve výměšcích
žláz, tedy slinách, potu, moči. Tento alergen se při čištění (olizování) srsti dostává se slinami na tělo zvířete a dál do
bezprostředního okolí člověka. Čím větší koncentrace alergenů, tím více je
majitel senzibilizován a tím většímu riziku alergické
reakce je vystaven. Bezsrsté kočky toto riziko mnohokrát snižují už prostým faktem, že
nemají srst, kterou by znečišťovaly své okolí.
Alergická reakce má mnoho podob. Od slzení očí a senné
rýmy přes astmatickou dušnost, světloplachost a ekzém na kůži až po
nejvzácnější projev, tzv. anafylaktický šok. To je maximálně vystupňovaná
odpověď organismu na setkání s alergenem. Je poměrně vzácná, ale stává se a
nelze jednoznačně říct, kde je hranice (míra koncentrace alergenu), která šok
vyvolá, nebo v jaké situaci tělo takto zareaguje. Jsou popsány tzv.
vystupňované alergie, kdy od běžné sekrece z nosu postupně hypersenzibilizací
(opakovaným setkáváním s alergenem) došlo až k projevům astma.
Na druhou stranu jsou
případy, kdy se alergik při neustálém
setkávání se stejným alergenem desenzibilizuje. Jeho tělo po čase
přestane vnímat tento jeden konkrétní alergen jako něco, čemu se musí bránit.
Proto i se známou alergií je schopen mít doma bez obtíží zvíře. Jen musí myslet
na to, že na cizí zvířátko téhož druhu a plemene (i sourozence mazlíčka) bude
opět reagovat popsaným způsobem. Principu desenzibilizace se využívá při léčbě
alergie.
Jak vlastně alergická reakce vzniká? Přirozenou součástí lidského
těla je bílkovina Histamin. Ta je obsažena v
tzv. žírné buňce, kterou si můžete představit jako alarm imunitního systému. Je
schopna najít a navázat se na tělu cizí látku, v tomto případěalergen, a vypustit ze svého obsahu mimo jinéprávě histamin. Jeho hlavním úkolem
je rozšířit drobné cévy v místě postižení. Tím dojde k lepší propustnosti stěny
cév a snadnějšímu průniku látek imunitního systému z krve do místa afekce. Tělo
tak může lépe bojovat s cizorodou látku tím, že nahromadí prostředky imunitního
systému na jedno místo. Vedlejším účinkem roztažení cévek je přestup vody do
tkání okolo cév a zvýšení prokrvení v místě, což má za následek otok, teplo a
zarudnutí. Zvýšení tlaku ve tkáni pak dráždí volná nervová zakončení a vy pak
cítíte nepříjemné svědění až bolest. Otok a překrvení v dýchacích cestách
způsobuje sekreci - rýmu a zúžení průsvitu cest s pocitem nedostatku vzduchu –
známé astma.
To, proč u někoho tělo reaguje tímto způsobem na běžné látky z
prostředí, nebylo zatím uspokojivě vysvětleno.
Diagnostika alergií spočívá ve stanovení druhu alergenu a je
založena na dvou postupech.
1. Kožní testy
2. Přímé stanovení
specifických protilátek v krvi, tzv. IgE, které zprostředkovávají vazbu mezi
žírnou buňkou a alergenem.
Ad 1) Nejjednodušší a
nejčastější jsou kožní testy, kdy Vám lékař na kůži zad nebo předloktí aplikuje
kapku s alergenem aprovede drobný vpich uprostřed každé z nich. Do 20 minut
odečítá pozitivní nebo negativní reakci.
Nebolestivou metodou
je nalepení náplastí napuštěných různými alergeny na záda. Používá se u malých
dětí, ale nevýhodou je, že odečet se provádí až za 2 dny.
Naopak agresivnější
metodou jsou provokační testy. Alergen se aplikuje přímo do tkáně, do
spojivkového vaku nebo inhalací do plic. Vzhledem k rizikovosti se toto
vyšetření provádí pouze pokud selhávají jiné metody a pod přísným dohledem
lékaře.
Léčba alergie se opírá o dokonalou spolupráci pacienta
a zahrnuje úpravu prostředí se snahou vyloučit alergeny a dodržování zdravého
životního stylu v kombinaci s medikamentózní terapií. Nejčastěji se používají
antihistaminika, tj. látky které blokují účinek histaminu, a pak podpůrná
léčiva, která snižují otok sliznice nebo zlepšují respiraci svým
bronchodilatačním účinkem.
Dalším terapeutickým
postupem je tzv. desenzibilizace, při níž se
několikrát aplikuje malé množství alergenu pod jazyk nebo pod kůži. Postupně má
dojít ke snížení vnímavosti na alergen. Tato metoda se opírá
o poznatek, že si tělo při setkávání se stejným alergenem zvykne. Alergik reagující
na cizí zvíře stejného plemene může být vůči svému
domácímu mazlíčkovi imunní.
Pokud i přes známou
alergii chcete mít doma kočičího mazlíčka, měli byste dodržovat několik rad a zásad.
1. Vyberte si vhodné zvířátko. Je známo, že u některých kočičích plemen je alergizující faktor
nižší: například Don Sphynx, Sphynx nebo Devon
Rex.
2. Koupáním zvířete 2x týdně snížíte riziko uvolňování alergenu až o 90 % - bezsrsté kočkyse snadno omývají.
3. Zvířátko by nemělo mít
přístup do prostor, kde spíte.
4. Často uklízejte!
Vytírejte s desinfekčním přípravkem, často vysávejte za použití Hepa filtru,
utírejte prach – nejlépe během nepřítomnosti alergika, nečistota s alergenem se
drží i na tapetách a malbě.
5. Odstraňte polštáře,
koberce, polstrovaný nábytek, závěsy. Prostě vše, co je obtížně čistitelné.
6. Existuje speciální
roztok, který se vtírá do kůže zvířátka. Alergen obalí a zneutralizuje.
Nedá se jednoznačně říct, jestli budete nebo nebudete mít příznaky alergie
při setkání s bezsrstou kočkou. Sliny, které s největší
pravděpodobností způsobují alergii, obsahují alergen, ulpívající při olizování na srsti nebo kůži zvířete. Odtud se alergen
přenese na člověka a ten pak může reagovat rýmou a slzením. Z osobní zkušenosti chovatelů bezsrstých koček by se dalo říct, že je reakce u alergiků méně častá. Jestliže navíc budete dodržovat výše
zmíněná pravidla, snížíte riziko alergické reakce na minimum.
autorka článku: Bc. DiS. J. Buberová, RN
Krásný den Vám přeje Sandra a Sphynx Cattery Mutiny,CZ
Krásný den Vám přeje Sandra a Sphynx Cattery Mutiny,CZ
Žádné komentáře:
Okomentovat